Menší z nich váží asi jako čtyři a půl milionů Sluncí. Není o moc větší než černá díra ve středu naší Galaxie. Obíhá okolo daleko hmotnější partnerky, která váží asi jako 150 milionů Sluncí. Vědci takové dvojice obřích černých děr dlouho předpokládali, ale nemohli je najít.
Menší černá díra obíhá okolo větší ve vzdálenosti odpovídající asi 590 průměrným vzdálenostem Země od Slunce. Zvládne to za 1,2 roku. Podivná dvojice hnízdí ve středu hvězdné soustavy označované jako Markarian 231, která patří mezi takzvané Seifertovy galaxie. Jsou to hvězdné soustavy, které svítí víc, než by se od nich dalo čekat. Markarian 231 má nepravidelný tvar a intenzivně tvoří nové hvězdy. Astronomové se domnívají, že vznikla srážkou dvou jiných galaxií. Proto také ty dvě černé díry. Svou černou díru má většina galaxií, ne-li všechny.
Z modelů vývoje vesmíru vyplývá, že by při srážkách hvězdných soustav měly vznikat galaxie, v jejichž jádrech se nějakou dobu navzájem obíhají dvojice těchto exotických objektů, dokud nesplynou. Dlouho se ale nedařilo žádnou takovou najít.
Výsledky výzkumu Yanova týmu zveřejněné v časopise Astrophysical Journal to asi změní. Ostatní astronomové teď mohou začít systematicky prohledávat oblohu nebo spíš data z teleskopů uložená na discích počítačů, aby objevili další podobné tandemy.
Seifertovy galaxie se podobají známějším kvazarům - prastarým galaxiím z počátku času. Na rozdíl od nich jsou k nám ale blíž, což znamená, že k nám jejich světlo letělo kratší dobu. V případě Markariana 231 je to jen asi 568 milionů světelných let. Vyrazilo na cestu asi třicet milionů let před kambrickou explozí, což byla dosud nepříliš objasněná událost, během níž se na naší planetě objevila většina hlavních skupin živočichů, včetně nás, strunatců. Nejbližší kvasary jsou od nás miliardy světelných let. Světlo mnohých z nich vyrazilo na cestu dřív, než sluneční soustava vůbec vznikla.
