Dlouhý pochod už letí. Čína vyslala do vesmíru Nebeský palác

Věda a technika
29. 9. 2011 15:33
Start čínské rakety Dlouhý pochod.
Start čínské rakety Dlouhý pochod.

Čína úspěšně vypustila na oběžnou dráhu první, zkušební modul v rámci programu své budoucí vesmírné stanice Nebeský palác (Tchien-kung). Tento první čínský orbitální komplex pro trvalý provoz by měl být podle agentury AFP dokončen do roku 2020.

Nosná raketa Dlouhý pochod byla vypuštěna ze základny v Ťiou-čchüan v poušti Gobi na severozápadě Číny v 15.16 středoevropského času. O deset minut později se modul od nosné rakety oddělil zhruba ve výšce 200 kilometrů nad zemí, uvedla agentura Nová Čína. Následně se na modulu otevřely oba solární panely.

Modul Tchien-kung-1, jenž váží osm tun a je dlouhý 10,4 metru a široký 3,35 metru, by měl po oběžné dráze kolem Země kroužit zhruba dva roky, během nichž budou testovány jeho zařízení a systémy. Pohybovat se bude ve výšce asi 350 kilometrů, tedy výš než Mezinárodní vesmírná stanice (ISS). Později klesne na orbitu ve výšce 343 kilometrů, kde se spojí s vesmírnou lodí Šen-čou 8, sdělila mluvčí kosmického programu Wu Pching.

Start vesmírné lodi Šen-čou 8 je plánován na listopad, přičemž ani tento aparát nebude mít posádku. Lety s lidskou posádkou k modulu chce Čína zahájit příští rok.

"Tchien-kung 1 má především poskytnout cílové plavidlo pro vesmírná setkání a experimenty s připojováním, primárně vytvořit testovací platformu pro pilotované lety - schopnou dlouhodobě fungovat ve vesmíru s přechodnou lidskou přítomností -, shromáždit zkušenosti pro vývoj kosmické stanice, provádět vesmírné vědecké experimenty, lékařské pokusy a experimenty s kosmickou technikou," upřesnila Wu Pching.

První čínská stanice s trvalým provozem o váze 60 tun by na oběžné dráze kolem Země měla být vybudována do roku 2020.

Spojené státy, Rusko a další země společně provozují na orbitě Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS). Washington však již sdělil, že do roku 2017 nebude testovat žádnou novou vesmírnou loď, která by dopravovala lidi do kosmu, a také Rusko uvedlo, že pilotované mise nyní nejsou pro jeho kosmický program prvořadé.

 

V roce 2003, tedy zhruba 40 let po Rusech a Američanech, se Čína stala třetí zemí světa, která do vesmíru vlastními silami vyslala svého kosmonauta. V roce 2008 pak její "tchajkonaut" uskutečnil výstup do volného kosmu. Do roku 2013 chce Peking vyslat sondu na Měsíc a vysadit tam robotické vozítko a někdy po roce 2020 i člověka.

Autor: ČTK Foto: ČTK/AP , Profimedia

Naše nejnovější vydání

TÝDENInstinktSedmičkaINTERVIEWTV BARRANDOVPŘEDPLATNÉ