Čeští vědci z Akademie věd ČR dokončili vývoj přístroje, který bude ve vesmíru měřit elektromagnetické vlny. Má se stát součástí přístroje RPW (Radio and Plasma Waves) na meziplanetární evropské sondě Solar Orbiter, která bude obíhat mezi Sluncem a Zemí. Modul převezou na finální dokončení do Brna a začátkem příštího roku poputuje do observatoře v Paříži.
"Ve Francii bude integrován s ostatními komponenty přístroje vyvinutými v jiných evropských institucích a podroben dalším testům. Francouzská strana pak koncem roku 2016 dodá kompletní přístroj Evropské kosmické agentuře k montáži na vlastní sondu, která by měla být vyslána na oběžnou dráhu v roce 2018," uvedl fyzik Jan Souček z Ústavu fyziky atmosféry AV ČR. Češi na vývoji pracují už pět let. Vlastní výrobu letového kusu kvalifikovanými technologickými procesy provedla brněnská firma G. L.
Electronics, která vlastní potřebné certifikace vyžadované Evropskou kosmickou agenturou.
Vědci si ho před pár týdny převezli do Výzkumného a zkušebního leteckého ústavu v pražských Letňanech, aby ho naposledy testovali v termovakuové komoře, zda vydrží náročné podmínky v kosmu. "V komoře bylo vytvořeno vakuum, aby se simulovaly podmínky v kosmu. Zkoušíme, zda přístroj správně funguje při minus 30 stupních Celsia i plus 75 stupních," popsal Souček.
Modul na první pohled vypadá jako menší deska osazená elektronickými komponenty, jeho cena ale šplhá ke třem milionům korun. Veškeré testy musí být prováděny v čistých prostorách s kontrolovanou prašností a vlhkostí a při práci je třeba dodržovat maximální opatrnost a včetně ochrany před poškozením elektrostatickým výbojem pomocí uzemněných náramků.
Ve vesmíru bude modul jako součást většího celku, přístroje RPW, vzorkovat elektromagnetické vlny na frekvencích desítek až stovek kilohertzů a registrovat dopady částic meziplanetárního prachu. Data na místě zkomprimuje a pošle zpátky na Zem. Měřit bude oscilace (kmitání) elektrického a magnetického pole. "Naše role vývojem modulu neskončí. Řízení jeho práce ve vesmíru a následnou analýzu získaných dat budeme provádět tady v Praze." uvedl Souček.
Prostor mezi Zemí a Sluncem není prázdný. Vyplňuje ho plazma, která tvoří 99 procent pozorované atomární hmoty vesmíru. Jde o nabité částice, převážně protony a elektrony, pocházející ze Slunce, které se chovají jako řídký plyn s elektromagnetickými vlastnostmi. Akademici na projektu pracují už od roku 2008. Od té doby vyvinuli čtyři prototypy a právě testovaný finální letový kus. Ústav fyziky atmosféry ale není jedinou českou institucí, která se na přípravě sondy podílí. Zdroj napájení pro přístroj RPW vyrábí Astronomický ústav a přístroj pro měření slunečního větru experti z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy.
Sonda Solar Orbiter patří do mise Evropské kosmické agentury. Slunci se má přiblížit až na třetinu vzdálenosti Země - Slunce, to znamená blíž, než je oběžná dráha Merkuru. Sonda bude studovat Slunce, sluneční korónu a sluneční vítr (proud nabitých částic ze Slunce). Podle plánu má startovat z Floridy v roce 2018. Nejblíže ke Slunci by se měla přiblížit zhruba po třech letech. Mise je plánována na sedm let.
