Přistávací modul evropské sondy na kometě se probral ze spánku. V řídícím středisku ESA se začíná plánovat, jako ho využít. Co úspěšná výprava dosud zjistila?
V sobotu 13. června se probudil k životu modul Philae toho času na povrchu komety Čurjumov-Gerasimenko, 300 milionů kilometrů od Země. Vyslal ke své mateřské lodi, sondě Rosetta, asi 663 kilobitů dat. Spojení trvalo pouhých pětaosmdesát sekund a bylo slabé. Zdá se ale, že bude v budoucnu stabilní. Stokilová nevzhledná krabice s nožičkami byla od loňského listopadu vypnutá, poněvadž neměla dostatek energie. Její přistání nedopadlo minulý rok podle plánu. Dosedla do stínu, kde neměla světlo pro své solární panely. Kometa se však přibližuje ke Slunci.
Světelné poměry se mění a začínají být pro práci modulu příznivější. I když je další osud Philae pořád ještě nejistý, vypadá v současnosti nadějně. Nejblíž ke Slunci, 186 milionů kilometrů, bude kometa až v srpnu. Na solární panely modulu by proto mohlo brzo dopadat ještě víc světla než dnes.
Momentálně vyrobí při východu Slunce okolo třinácti wattů, během kometárního poledne překračuje jejich výkon čtyřiadvacet wattů. K provozu vysílačky je potřeba devatenáct. Nepočítáme-li sebevražednou sondu Deep Impact, jež před deseti lety narazila do vlasatice Tempel 1, je Philae první umělé těleso, které kdy na nějaké kometě přistálo.
Vítězství s problémy
Vlasatice Čurjumov-Gerasimenko váží řádově stomiliardkrát méně než Země, a má proto velmi slabou gravitaci. Rychlost potřebná, abyste se odpoutali od jejího povrchu a odletěli do volného prostoru, je pouhých 0,44 metrů za sekundu. Na Zemi je to 11 180 m/s. Modul Philae dostal proto vystřelovací kotvy, jimiž se měl komety přidržet.
Kotvy však selhaly a nevystřelily. Krabice se po dopadu znovu odrazila. Udělala dva skoky a dosedla na nevhodném, zastíněném místě. Měla energii jen na šedesát hodin. ESA se ji snažila využít do poslední kapky. Spustila experimenty, které měl modul za úkol. I kdyby se už nepodařilo získat žádná další vědecká data, byla mise úspěšná.
Komety jsou zdroj informací o minulosti sluneční soustavy. Jejich výzkumem bychom se mohli v budoucnu dopídit, jaké podmínky panovaly krátce po jejím zrodu. Byla to doba, kdy vznikaly planety a jejich měsíce. Na jednom z těchto těles (případně na více - nikdy neříkejme nikdy) se později objevil život. Komety by nám mohly napovědět, jak k tomu došlo.
Import organických látek?
Podle dosavadních výsledků z Rosetty to vypadá, že nejdůležitější látku potřebnou k životu, tedy vodu, na naši planetu komety nepřinesly. V ledu na vesmírném tělese Čurjumov-Gerasimenko je totiž třikrát víc deuteria - vodíku, v jehož atomovém jádru je jeden proton a jeden neutron - než v pozemských oceánech. Jiné by to mohlo být s další podmínkou vzniku života, organickými látkami. Než se Philae vypnul, stačil najít dlouhou organickou molekulu. Vědci si myslí, že by to mohl být paraformaldehyd - řetězec uhlíkových a kyslíkových atomů s přivěšenými vodíky.
Kromě něj by na kometě mohly být i formaldehyd a acetaldehyd. Experiment s hledáním organických molekul ale proběhl narychlo a za mimořádně ztížených podmínek. Proto by bylo vhodné pokusit se ho zopakovat.
Vědci také získali hrubou představu, jak komety vznikají. Podle dat z Rosetty to vypadá, že se tak dělo srážkami oblázků, jejichž rozměry se pohybovaly v centimetrech, a které si do značné míry uchovaly svůj tvar. Kometa má slabé magnetické pole, což znamená, že při vzniku prvních těles ve sluneční soustavě hrála prim gravitace.
