Oceán kapalné vody pod ledovou krustou Jupiterova měsíce Europa zřejmě má kontakt s povrchem, což značně zvyšuje šanci, že se v něm mohl vyvinout život. Svědčí o tom existence jezer překrytých jen tenkou vrstvou rozlámaného ledu.
Astronomové už dlouho vědí, že celý povrch Europy pokrývá hluboký oceán. Je v něm více vody než ve všech pozemských oceánech dohromady. Vodu v kapalném skupenství však překrývá ledová krusta silná desítky kilometrů.
Ledový příkrov podle mnohých astrobiologů snižuje šanci na vznik života, protože oceán nemá zajištěn přísun živin a energie. Takový popis situace na Europě však zřejmě neodpovídá skutečnosti. V časopise Nature to tvrdí odborníci z Texaské univerzity, kteří analyzovali data pořízená sondou Galileo. Ta sice svou činnost ukončila už v roce 2003, zpracování dat však není zdaleka u konce.
Vědci si na snímcích povrchu Europy všimli kruhových oblastí, v nichž je led zřetelně rozlámaný. Ze srovnání s podobnými strukturami na Zemi vyplývá, že se pod nimi zřejmě skrývají rozsáhlá jezera.
Leží relativně blízko povrchu a led nad nimi netvoří souvislou vrstvu. Je plný prasklin a jednotlivé ledové bloky se vůči sobě posouvají.
Pokud by to byla pravda, znamenalo by to, že oceán má prostřednictvím jezer a prasklin v ledu kontakt s povrchem. Výměna vody a v ní rozpuštěných minerálních látek, případně i organických látek dopravených na povrch Jupiterova měsíce kometami a asteroidy zvyšuje šanci, že se na Europě mohl vyvinout život.
