Mars v barvě a HD: vozítko Curiosity poslalo nové fotografie

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) zveřejnil první barevné snímky s vysokým rozlišením, které z Marsu poslalo výzkumné vozidlo Curiosity. Na snímcích jsou duny a hora Mount Sharp tvořená vrstvami horniny.

Impozantní fotografie zachycují spodní části pět kilometrů vysoké hory zdvihající se z Galeova kráteru na jižní polokouli Marsu poblíž rovníku, kde Curiosity přistála 6. srpna. Vědci odhadují, že Curiosity bude trvat rok, než se dostane na úpatí hory, která je asi deset kilometrů od místa přistání.

Z předcházejících snímků pořízených z oběžné dráhy kolem rudé planety se zdá, že vrstvy tvoří jíly a další minerály, které se tvoří za přítomnosti vody. Zatímco předcházející mise objevily přesvědčivé důkazy, že na Marsu proudila v minulosti voda ve velkém množství, Curiosity má hledat organické materiály a další látky nezbytné pro vývoj buněčného života.

Nejnovější snímky pořízené z velké vzdálenosti od hlavního cíle zkoumání již nyní přinesly vědcům nové poznatky o struktuře hory Mount Sharp. Vrstvy jsou na některých místech ostře vychýlené a naznačují tak podle vědců, že v Galeově kráteru docházelo v minulosti k dramatickým změnám.

Mount Sharp uprostřed kráteru je podle dosavadní teorie zbytkem usazenin, které kdysi zcela zaplňovaly kráter o průměru 154 kilometrů. Podle vědeckého vedoucího projektu Johna Grotzingera je struktura vrásnění opačná, než je obvyklé na Zemi, kde jsou níže položené, tedy starší sedimenty v důsledku tektonických pohybů zvrásněnější, zatímco novější vrstvy jsou méně porušené. "Například ve Velkém kaňonu je typické, že v důsledku tektonických pohybů jsou starší vrstvy víc zdeformované než ty nad nimi," řekl Grotzinger. "V tomto případě ale máte rovné vrstvy a nad nimi zdeformované vrstvy. Náš vědecký tým samozřejmě zvažuje, co to znamená. "Je to velmi odlišné od toho, co jsme očekávali," dodal.

Tým NASA také uvedl, že poprvé využil Curiosity k tomu, aby přes něj odvysílal zpět na Zem hlas - konkrétně blahopřání šéfa NASA Charlese Boldena řídícímu týmu Curiosity. "Je to poprvé, co jsme přes jinou planetu vysílali lidský hlas," řekl šéf telekomunikace marsovských misí NASA Chad Edwards.

Sonda Curisoity stála 2,5 miliardy dolarů (asi 51 miliard korun). Váží asi tunu a je poháněnaradioizotopovým termoelektrickým generátorem využívajícím přirozeného rozpadu plutonia 238.