Loni v červenci zaparkovala na oběžné dráze kolem planetky Vesta sonda Dawn a stala se tak prvním umělým satelitem některé z planetek v pásu asteroidů mezi drahami Marsu a Jupiteru. Šest článků v časopise Science nyní představilo hlavní poznatky, které díky ní astronomové získali.
Vesta je s průměrem 530 kilometrů třetí největší (a hmotností druhou nejtěžší) planetkou v pásu asteroidů. Dawn ji zkoumá z oběžné dráhy pouhých 200 kilometrů nad povrchem.
Potvrdilo se, že Vestu můžeme považovat za protoplanetu - těleso, které vzniklo při formování sluneční soustavy před 4,6 miliardy let. Měla tehdy štěstí, že si ji gravitačně nepřitáhlo žádné větší těleso. Kdyby sama měla ve svém okolí dostatek hmoty, mohla se stát skutečnou planetou.
Její jižní polokoule se od severní značně liší. Zatímco severní část je poseta menšími krátery, jih je mnohem jednolitější. Neznamená to, že by byl srážek s menšími asteroidy uchráněn. Právě naopak. Zasáhla ho dvě velmi velká tělesa a jejich dopad přemazal stopy po předchozích menších srážkách.
Snímky Hubbleova teleskopu jeden z kráterů odhalily už dříve, sonda Dawn ale zjistila, že poblíž jižního pólu dopadla blízko sebe dvě tělesa. Jedno před dvěma, druhé před jednou miliardou let.
Starší kráter má v průměru 400 kilometrů. Druhý, který ho z velké části překrývá, je 500 kilometrů široký a zabírá značnou část jižní polokoule. Je hluboký 19 kilometrů a v jeho středu se tyčí hora (u velkých dopadových kráterů běžný jev), která od základny k vrcholu měří asi 22 kilometrů. Mount Everest se svými 8848 metry by vedle ní vypadal jako malý kopeček.
Analýza spektrálního složení hornin v obřím kráteru odhalila, že asi šest procent meteoritů, které dopadly na Zemi, pochází zřejmě z planetky Vesta. Z mateřského tělesa je vyrvala právě srážka s jiným asteroidem před miliardou let.
Astronomové na Vestě naopak nenašli žádné stopy po vulkanické činnosti. Domnívají se, že probíhala pouze krátce po zformování tělesa a její důsledky na povrchu dávno přemazaly srážky s jinými tělesy.
Sonda Dawn bude na oběžné dráze kolem planetky Vesta do konce srpna. Potom se vydá prozkoumat největší těleso pásu asteroidů, planetku Ceres. Dorazit by k ní měla v roce 2015.
