Na nově objevené exoplanetě by mohl existovat život

Věda a technika
18. 8. 2011 16:23
Astronomové hledají exoplanety co nejpodobnější naší Zemi (ilustrační foto).
Astronomové hledají exoplanety co nejpodobnější naší Zemi (ilustrační foto).

Jeden z nejlepších lovců exoplanet, spektrograf HARPS, který je instalován na dalekohledu Evropské jižní observatoře v Chile, vypálil všem rybník. Tým astronomů z USA, Německa a Švýcarska objevil kamennou exoplanetu na okraji obyvatelné oblasti.

Hvězdu HD 85512 najdeme v souhvězdí Plachet na jižní obloze ve vzdálenosti zhruba 36 světelných let. Jde o oranžového trpaslíka o hmotnosti 0,7 Slunce a zářivosti 0,126 Slunce. Je jednou z deseti hvězd, na které se spektrograf zaměřil s cílem nalézt exoplanetu o hmotnosti méně než deseti Zemí v obyvatelné oblasti. Tímto termínem astronomové označují oblast, ve které by planeta zemského typu měla podmínky na udržení vody v kapalném skupenství. Výsledky dvouletého snažení byly publikovány dnes v odborném tisku.

Hlavním úlovkem je exoplaneta HD 85512 b o hmotnosti jen 3,6 ± 0,5 Země. Při pohledu do katalogu více než 570 známých planet mimo sluneční soustavu bychom zjistili, že HD 85512 b patří mezi pět nejméně hmotných exoplanet u hvězd hlavní posloupnosti.

Exoplaneta okolo svého slunce obíhá ve vzdálenosti 0,26 AU (1 AU = vzdálenost Země od Slunce) s periodou 58,4 dne po mírně eliptické dráze. Oběžná doba i velká poloosa jsou sice menší ve srovnání s Merkurem ve sluneční soustavě, mateřská hvězda je však podstatně chladnější a vyzařuje méně záření než naše Slunce. Díky tomu se planeta nachází na vnitřním okraji obyvatelné oblasti.

Zatím víme příliš málo

Je tedy HD 85512 b obyvatelná? To s jistou říci nelze. Parametry obyvatelné oblasti jsou dány pouze na základě znalosti zářivosti mateřské hvězdy. Alfou a omegou tak bude především atmosféra exoplanety, o níž zatím nevíme zhola nic. Podle výsledků simulace by planeta potřebovala atmosféru pokrytou z padesáti procent oblačností, která by zpět do kosmického prostoru odrážela polovinu záření od mateřské hvězdy. Pokud by tento předpoklad byl splněn, teplota na jejím povrchu by umožňovala existenci kapalné vody.

Šestnáct let po objevu první planety mimo sluneční soustavu je HD 85512 b dosud nejnadějnější exoplanetou. Druhou v pořadí je Gliese 581 d, která obíhá pro změnu na vnějším okraji obyvatelné oblasti, má podstatně větší hmotnost (sedm Zemí) a byla objevena u mnohem menší hvězdy – červeného trpaslíka o hmotnosti a velikosti třetiny Slunce. O Gliese 581 d se více dočtete na webu exoplanety.cz.

Exoplanetám se v České republice věnuje populárně vědecký časopis Gliese.

Autor: Petr KubalaFoto: ESO

Další čtení

ilustrační foto

Tričko probudí usínajícího řidiče, vyvinuli ho vědci v Liberci. Zabrání nehodám

Věda a technika
11. 4. 2025
Plejtvák obrovský s mládětem - ilustrační foto

Děsivé drama. U Austrálie zabily desítky kosatek plejtváka obrovského

Věda a technika
11. 4. 2025

Jaro přichází čím dál dříve, fenologické změny se zrychlují, říká vědkyně

Věda a technika
10. 4. 2025

Naše nejnovější vydání

TÝDENInstinktSedmičkaINTERVIEWTV BARRANDOVPŘEDPLATNÉ