Pozemní sledovací stanice Evropské kosmické agentury (ESA) v západoaustralském Perthu v noci na čtvrtek opět navázala kontakt s ruskou sondou Fobos-Grunt, kterou se nepodařilo počátkem listopadu navést na dráhu k Marsu.
Signál byl sice čistý, ale komunikace trvala jen šest minut, protože Fobos-Grunt obíhá na nízké oběžné dráze, takže rychle mizí z dosahu antény.
Později se ukázalo, že přijatá data jsou nečitelná. Důležité však bylo, že se podařilo odeslat sondě instrukce, které zvýšily šanci na další spojení. To se následně podařilo ruským odborníkům, kteří ze sondy přijali srozumitelná data. Stoupla tak šance, že se Fobos-Grunt podaří oživit, byť naděje, že splní svůj původní úkol a prozkoumá marsovský měsíc Phobos, je velmi malá.
Sonda odstartovala z ruského kosmodromu v kazašském Bajkonuru devátého listopadu. Nosná raketa ji sice vynesla na stanovenou oběžnou dráhu kolem Země, ale manévr se zažehnutím motorů sondy selhal. Fobos-Grunt proto místo cesty k Marsu zůstává na orbitě.
Počáteční pokusy Rusů o navázání spojení se sondou byly neúspěšné, takže Roskosmos zařízení, jehož vyslání do vesmíru stálo na pět miliard rublů (asi tři miliardy korun), očividně odepsal. Novou naději na záchranu oživila až ESA, která se o kontakt pokoušela od 9. listopadu. Uspěla poté, co anténu v Perthu upravila pro vysílání slabého signálu pod širokým úhlem. Jen tak bylo možné navázat spojení se sondou, která obíhá po oběžné dráze v neznámé výšce někde mezi 200 a 340 kilometry.
Získané telemetrické údaje by mohly odborníkům pomoci zjistit, co bylo příčinou selhání. Výsledky pak využijí kosmické agentury pro plánování budoucích meziplanetárních misí.
K Marsu? K asteroidům? Nebo pád?
Analýza dat také podle člena ruského projektového týmu Alexandra Zacharova umožní stanovit, zda bude možné sondu "oživit" a využít pro jinou misi. Pokud je aparát plně funkční, mohl by se vydat na průzkum některého z blízkých asteroidů. Přístrojové vybavení sondy, původně určené k průzkumu marsovského měsíce Phobos, by to umožňovalo.
Teoretická možnost, že by se letovým inženýrům podařilo sondu přeprogramovat na let k Marsu, potrvá ještě do konce listopadu, pak se "okno" optimální dráhy k této planetě přibližně na dva roky uzavře.
Příprava cesty k jinému cíli by si vyžádala měsíce příprav, protože vědci by museli propočítat nová orbitální data a vyřešit energetické otázky. V takovém případě by bylo nutné sondu "zaparkovat" na stabilní oběžné dráze, neboť na základě dosavadních propočtů v rozmezí od prosince až po únor příštího roku vstoupí do zemské atmosféry, kde zanikne.
