Vozítko Curiosity ještě stále brázdí písky Marsu, ale vědci z amerického Národního úřadu pro letectví a kosmonautiku už se chystají na další cíl. Chtějí dobít tajemnou Europu, oběžnici Jupiteru, pod jejímž ledem se téměř jistě skrývá oceán. To z hvězdy dělá možný příbytek života
Europa má oproti Zemi zhruba čtvrtinový poloměr. Její hmotnost odpovídá zhruba osmi tisícinám hmotnosti Země a gravitační zrychlení na jejím povrchu je jen 1,315 m/s2. To je jen něco přes osmdesát procent gravitačního zrychlení na Měsíci a třicet pět procent povrchové gravitace Marsu. Profesionální i amatérské astronomy a fanoušky kosmonautiky měsíc fascinuje kvůli své geologii. Je pokrytý ledem. Vědci jsou si téměř jisti, že se pod ním skrývá i tekutý oceán. Kvůli vodě je Europa skoro zajímavější než Mars.
Cesta k Jupiteru je ale obtížná a NASA, i vzhledem k obřímu americkému veřejnému dluhu, nezažívá z finančního hlediska zrovna dobré časy. Přesto našla pár drobných, aby mohla financovat počáteční stadium projektu.
Minulý týden vyšel v časopise Astrobiology podrobný popis vědeckých cílů budoucích mísí k měsíci. Agentura plánuje nejméně tři. Studii podepsalo dvaadvacet vědců. První autor se jmenuje Robert Pappalardo a pracuje v proslulé Laboratoři tryskového pohonu (JPL). NASA navíc popisuje plány mise v množství dalších starších dokumentů a zpráv.
Družice a blízký průlet
Na Europě je, stejně jako na Marsu, nejzajímavější možnost, že by mohla podporovat život. Na tuto možnost by měly být proto zaměřeny i budoucí sondy. Život potřebuje tři hlavní přísady: tekoucí vodu, základní tzv. biogenní prvky uhlík, kyslík, vodík, dusík, fosfor a síru případně železo a energii. Plánované sondy k Europě by se měly zaměřit na všechny tři tyto ingredience. Každá by se k měsíci měla přiblížit jiným způsobem a nést odlišné přístroje. První fáze mise bude asi pro všechny plánované aparatury stejná.
Na cestu k Jupiteru budou muset využít gravitační katapult Země a Venuše. I tak jim bude trvat šest a půl roku. Jakmile dorazí na místo, musí zvládnout další zážeh, který je převede na oběžnou dráhu Jupiteru. Na cestě k Europě bude možné využívat gravitaci dalších Jupiterových měsíců, Ganymeda a Caliisto.
První plánovaná sonda by se měla usadit na oběžné dráze měsíce. Ponese hlavně přístroje určené k dálkovému průzkumu měsíce. Obíhat bude ve výšce 100 kilometrů. Měla by sestavit jeho podrobnou mapu, měřit působení slapových sil Jupitera a prozkoumat vlastnosti oceánu pod ledem prostřednictvím měření magnetického pole měsíce. Cenu mise odhadují plánovači NASA na 1,6 miliardy dolarů, což se do jejího uskutečnění asi ještě změní. Následovat by měla další sonda, tentokrát za 1,9 miliardy.
Vykoná velké množství blízkých průletů. Nejdůležitější na ní bude tvořit radar schopný proniknout ledový příkrov. Kromě vody pod ledem bude hledat i tekuté kapsy uvnitř slupky měsíce. Vedle radaru ponese i spektrometr, který by nám měl poskytnout přesné informace o složení ledu a oceánu. Průletová sonda by měla být vybavena také dalším přesným zobrazovacím zařízením. Pomůže zachytit místa s nedávnou geologickou činností a vytipovat vědecky nejzajímavější lokality.
Přistání
Ty by se mohly hodit k poslednímu kroku -- přistání. Sonda, která na měsíci přistane, bude stát 2,8 miliardy dolarů. Podobně jako předchozí dvě aparatury by se měla napřed zpomalit v jedenácti průletech okolo Ganymeda a Callisto. Vědci zatím neplánují, možná k mírnému zklamání fanoušků kosmických programů, že by na Europu vyslali nějaké vozítko podobné těm marsovským. Podle plánu NASA bude sonda, obsahovat další spektrometry určené k chemické analýze okolí.
Měla by být schopna rozpoznat i složité organické molekuly. Zabudovaný magnetometr by měl přesně určit sílu ledu a slanost oceánu. Seismometr by měl zase pomoci najít místní drobné odchylky v síle ledu, zejména už zmíněné kapsy tekuté vody.
Přistávací aparatura bude samozřejmě vybavená i kamerami, které odešlou na Zemi spoustu obrázků. Termín zahájení programu zatím NASA nemá. Pokud ho ale někdy uskuteční, máme se na co těšit.
