První žena ve vesmíru Těreškovová sní o cestě na Mars

V červnu 1963 se stala bývalá tkadlena Valentina Těreškovová první ženou, která spatřila Zemi z oběžné dráhy. Rázem se stala velmi populární. První dáma kosmonautiky oslaví 6. března 75. narozeniny a cíle má stále obdivuhodné. Kromě toho, že je poslankyní ruského parlamentu, má generálmajor letectva Těreškovová ještě jeden velký sen. Ráda by se podívala na Mars, i kdyby to bylo bez "zpáteční jízdenky", jak s úsměvem říká.

Legendární let Těreškovové v roce 1963 završil triumf sovětské kosmonautiky po letu prvního člověka, Jurije Gagarina do vesmíru v dubnu 1961. Předcházel dalšímu milníku dobývání kosmu, jímž bylo přistání prvních lidí - Američanů Neila Armstronga a Edwina Aldrina z lodi Apollo 11 - na Měsíci v červenci 1969. Další ženou, která dobyla vesmír, se stala o 19 let později také Sovětka Světlana Savická a až 20 let po Těreškovové se do vesmíru dostala první Američanka Sally Rideová.

S myšlenkou vyslat do vesmíru ženu přišel v roce 1961 velitel sovětských kosmonautů generál Nikolaj Kamanin, ale jeho návrh zpočátku narážel na odpor. Sovětský vůdce Nikita Chruščov však pochopil, že let první ženy do vesmíru by se mohl stát dalším úspěchem v nevyhlášené kosmické válce s USA. V předběžném výběru bylo několik stovek adeptek, do posledního kola jich v roce 1962 postoupilo pět. Z nich se brzy vydělila trojice Valentina Ponomarjovová, Irina Solovjovová a Těreškovová.

Kamanin, který se o Těreškovové vyjadřoval jako o "Gagarinovi v sukni", později připustil, že její konkurentky byly lépe připraveny. Těreškovová, bývalá tkadlena a členka Komsomolu, ale byla "kádrově" nejvhodnější kandidátkou. Poslední slovo měl Chruščov, který doporučil Těreškovovou.

Do vesmíru se na palubě lodi Vostok 6 vydala 16. června 1963. Za 71 hodin letu Čajka (Racek, volací kód Těreškovové) obletěla osmačtyřicetkrát zeměkouli a během letu se na pět kilometrů přiblížila k Vostoku 5 s Valerijem Bykovským. Těreškovová si během letu stěžovala na únavu i na zdravotní problémy a měla potíže s plněním zadaných úkolů. Přesto se ale při pohledu na Zemi zasnila a zatoužila prý navštívit Austrálii, což se jí později podařilo.

Přistála 19. června 1963 asi 620 kilometrů od kazašské Karagandy. V okamžiku, kdy byla katapultována, se udeřila do hlavy o výstupní otvor modulu, což odnesla modřinou.
Sláva sovětské kosmonautky se roznesla do celého světa: následovaly cesty a přednášky po spřátelených zemích. První zastávkou při zahraničním turné bylo dva měsíce po úspěchu Československo, kde obdržela snad všechny možné řády a vyznamenání. Československo poté navštívila ještě několikrát.

Dcera traktoristy

Těreškovová se narodila 6. března 1937 v rodině traktoristy, který zahynul během rusko-finské války, a švadleny ve vesnici Bolšoje Maslennikovo v Jaroslavské oblasti. Po základní škole pracovala v závodě na výrobu pneumatik a od roku 1955 jako tkadlena v Jaroslavli. Amatérsky se věnovala parašutismu a v roce 1960 byla přijata do oddílu kosmonautů. Ve svých 25 letech vstoupila po členství v Komsomolu do komunistické strany a setrvala v ní až do roku 1991.

Po historickém letu krátce působila jako instruktorka ve Středisku Jurije Gagarina pro výcvik kosmonautů a pozornost vyvolal její sňatek s pilotem Andrijanem Nikolajevem (v pořadí třetím kosmonautem). Svatba byla v listopadu 1963 pod patronací Chruščova. Páru kosmonautů se narodila dnes sedmačtyřicetiletá dcera Jelena, která je lékařskou. Manželství se nakonec rozpadlo a Těreškovová se znovu provdala za šéfa ústavu traumatologie a ortopedie Julije Šapošnikova. Oba muži jsou již po smrti.

Vstup do politiky

V polovině 60. let vstoupila do politiky a od roku 1966 až do konce 80. let byla poslankyní Nejvyššího sovětu SSSR. Loni byla zvolena do Státní dumy, dolní komory parlamentu na kandidátce kremelské strany Jednotné Rusko. Předtím zasedala v oblastní dumě "své" Jaroslavské oblasti.

V minulosti také vedla Výbor sovětských žen, dokončila studia na Vojenské letecké technické akademii a zastávala řadu dalších funkcí. Koncem 80. let byla předsedkyní prezídia Svazu sovětských společností pro přátelství a kulturní styky se zahraničím; v 90. letech pracovala ve Středisku přípravy kosmonautů a vedla centrum, které organizuje ruské domy vědy a kultury ve světě.

Těreškovová dostala řadu vyznamenání - od Leninova řádu přes hrdinu Sovětského svazu až po Zlatou mírovou medaili OSN. Je autorkou knihy Vesmír - širý oceán a napsala libreto k Boldyrevově opeře Alfa a omega. Je po ní pojmenován i kráter na odvrácené straně Měsíce. Dodnes nedá dopustit a s dojetím vzpomíná na své slavné kolegy Gagarina a na otce sovětské kosmonautiky Serhije Koroljova.