Vakcíny proti zákeřným chorobám nebo nové metody léčby rakoviny. Kosmický výzkum přináší léky, které zachraňují lidi na Zemi. Vědci nyní pracují na několika novinkách. "Další objevy nepochybně přinese cesta na Mars," říká odborník na kosmickou medicínu Pavel Boháček.
Moderní ultrazvuky, robotické nástroje pro náročné operace nebo umělá srdeční pumpa. Přístroje, které byly vynalezeny pro potřeby astronautů, už naprosto běžně pomáhají lidem na Zemi.
Velkou naději, především v boji proti zákeřným chorobám a infekcím, skrývá také kosmický výzkum léčiv. Dočkáme se díky vesmírným experimentům i léku na rakovinu?
Ve vesmíru probíhá řada výzkumů zaměřených na vývoj léků. Primárně jsou určeny pro kosmonauty, následně se ale většinou aplikují v pozemské medicíně. Které z nich vypadají nadějně?
Testují se nové léčebné přípravky, které by se měly využívat například při letu na Mars. Třeba očkovací látky proti salmonelóze. Kdyby jí kosmonaut onemocněl v průběhu cesty, nebude možnost, jak jej účinně léčit. Prevence je v tomto případě klíčová. Probíhá například vývoj vysoce čištěných inzulinů pro diabetiky, kteří nesnášejí sériově vyráběný inzulin, zkoumají se léky zlepšující ukládání vápníku v kostech.
Zmiňujete odvápňování kostí, kterým kosmonauti trpí kvůli mikrogravitaci. Již nějakou dobu se kosmické poznatky používají při léčbě osteoporózy, tedy řídnutí kostní tkáně. Co je v tomto ohledu nového?
Na Mezinárodní kosmické stanici (ISS) aktuálně probíhá projekt EDOS (Early Detection Osteoporosis in Space, včasné rozpoznání osteoporózy ve vesmíru). Před startem do vesmíru a po návratu jsou astronauti vyšetřováni pomocí speciálního tomografu, který dokáže velice přesně mapovat vnitřní poměry v kostech. To je velmi důležité pro lidi, kteří trpí osteoporózou patologicky, ale také pro seniory. Jiná studie, zaměřená na diagnostiku změn v krčku stehenním, se snaží o predikci rizika vzniku tohoto typu zlomenin, který u nás ročně utrpí na patnáct tisíc lidí.
Cenné jsou také kosmické poznatky o rakovině. Astronauty prý kvůli větší míře kosmického záření ohrožuje daleko víc. Vědci hledají souvislosti, které by pomohly usnadnit její léčbu na Zemi. Jak daleko jsou?
Další neuvěřitelně zajímavá věc. Například italský výzkumný projekt Gliolab, který zkoumal vliv různých druhů záření na gliové buňky. Ty tvoří podpůrný buněčný aparát v mozku a jejich vlastností bohužel je, že z nich vzniká glioblastom. Jeden z nejzhoubnějších nádorů vůbec. Dalšími velmi důležitými projekty jsou experimenty Matrioška a Torzo. Vycházejí z toho, že každá část lidského těla vstřebává kosmické záření různou měrou. Na ISS se tak nyní nachází model lidského těla složený ze segmentů, na kterých vědci sledují distribuci dávek záření v organismu. Na výzkumu vlivu kosmického záření se podílejí také Češi, protože vyvíjejí speciální dozimetry, jež se při něm uplatňují. Všechny tyto výzkumy pak samozřejmě pomáhají i v pozemské medicíně.
Proč je vlastně vesmír tak mimořádně vhodný pro testování a vývoj léků?
Mikrogravitace je unikátní prostředí, ve kterém se dají sledovat nové, dosud nepoznané vlastnosti látek. To je úžasná věc. Třeba vlastnosti bílkovin ve stavu mikrogravitace jsou jiné než na Zemi. To platí také u mikroorganismů. Některé nové studie naopak ukázaly, že určité farmaceutické látky působí ve vesmíru jinak než na Zemi. Pozemské dávky tak mohou být pro astronauty v některých případech toxické, což souvisí se změnou metabolismu, k níž během několika dnů ve vesmíru dojde.
* Jak přispívají ke kosmickému výzkumu čeští vědci?
* Které léky přinese cesta na Mars?
* V čem bude cestování na rudou planetu nebezpečné?
* Jak se ve vesmíru pomáhá zraněným kosmonautům?
* Bude se jednou na oběžné dráze operovat?
* Jaké další vesmírné objevy by mohly v budoucnu zachraňovat životy?
ODPOVĚDI NEJEN NA TYTO OTÁZKY ČTĚTE V AKTUÁLNÍM VYDÁNÍ ČASOPISU TÝDEN, KTERÉ VYCHÁZÍ V PONDĚLÍ 29. SRPNA 2016.
