Za výzkum ryb, rakovinných buněk, popularizaci básní, nové matematické metody i další počiny v pondělí dostali mladí vědci prestižní Prémii Otto Wichterleho pro rok 2016. Odborná porota vybrala badatele, kterým není více než 35 let a kteří již v Akademii věd ČR dosáhli špičkových výzkumných výsledků. Celkem 21 laureátů si rozdělí více než sedm milionů korun. Ocenění převzali odpoledne od předsedy Akademie věd ČR Jiřího Drahoše v pražské Lannově vile.
Každý laureát dostane jako odměnu 300 tisíc korun. "Vyplácíme tuto částku ve třech po sobě jdoucích ročních prémiích. Myslím, že prestiž prémie je minimálně stejně hodnotná jako finance, možná hodnotnější. Jde o ocenění, které je v zahraničí ceněno velmi vysoko," řekl Drahoš, jenž ocenění ve své funkci předal naposledy.
Cena nese název po světově známém českém chemikovi. Letos zamířila například za Janem Hladkým, který se v Matematickém ústavu věnuje diskrétní matematice, tedy oblastem, v nichž hlavní roli hrají celá čísla. Metody jsou důležité pro řešení problémů v informatice, například při hledání dopravního spojení nebo rozpoznání i mírně poškozeného čárového kódu.
Další oceněný fyzik Kamil Olejník je vedoucím nově vybudované laboratoře nanolitografie na Fyzikálním ústavu, kde připravuje vzorky a nanosoučástky pro další česká pracoviště. Nová technologie slibuje zásadní snížení spotřeby. Tomáš Jůza z Biologického centra zkoumá plůdková společenstva ryb ve stojatých vodách.
Mají zásadní vliv na děje v potravních sítích i na kvalitu vody a určují budoucí vývoj jezer a nádrží. Jůza se specializuje na druhy žijící ve volných vodách, tedy v jezerech, nádržích či mořích. Jejich průzkum je mimořádně náročný, a proto o nich doposud chyběly jakékoliv spolehlivé informace. Jůzovy práce již stačily přispět k poznání v celosvětovém měřítku.
Z oblasti společenských věd získali prestižní cenu například socioložka Martina Mysíková ze Sociologického ústavu. Zkoumá postavení žen a mužů na trhu práce, sociální nerovnost i chudobu.
Další oceněný, bohemista Petr Plecháč, se zabývá teorií verše a dokáže skloubit literární vědu s výpočetní technikou. Snaží se také svůj výzkum popularizovat, je například spoluautorem knihy Báseň a počítač. "Cena mě nesmírně těší, tuze si ji vážím. Přiznám se ale, že nevím, jak naložím s odměnami," podotkl s úsměvem Plecháč.
V současnosti pracuje na charakteristice veršovaného textu, tedy jaké se v něm objevují nejčastěji rýmy a lze je využít pro určení neznámého autorství. Metoda je již nyní úspěšná z více než 80 procent, dodal.
