Turecká diplomacie vyvíjí tlak na africké státy, aby na svém území uzavřely školy spojené s duchovním Fethullahem Gülenem, jehož Ankara považuje za osnovatele zmařeného červencového pokusu o státní převrat. Většina afrických států ale tyto vzdělávací instituce brání.
Gülenovo hnutí "usiluje nejen o převzetí moci v Turecku, ale také se snaží zasáhnout Afriku," prohlásil turecký prezident Recep Tayyip Erdogan, který ve své zemi skutečné či domnělé stoupence duchovního Gülena tvrdě potlačil.
Turecký velvyslanec v Nigérii s odvoláním na národní bezpečnost Turecka požádal o uzavření 17 škol a univerzit spojených s Gülenem. Jsou hlavně v klíčových nigerijských městech Lagos a Abuja. Na těchto vzdělávacích institucích, které v Nigérii působí 18 let, studuje více než 4000 mladých lidí. Nigérie požadavek Ankary odmítla mimo jiné s poukazem na to, že je suverénním státem.
Navzdory tlaku Ankary zůstává otevřeno také šest škol spojených s Gülenem v Keni. Ani Jihoafrická republika neplánuje uzavřít svých devět škol, které patří mezi nejlepší vzdělávací instituce v zemi.
Naopak v somálském hlavním městě již krátce po puči uzavřeli dvě Gülenovy školy. Somálsko je příjemcem významné rozvojové a vojenské pomoci z Turecka.
Zatímco v severní Africe je počet Gülenových škol zanedbatelný, v subsaharské Africe působí od roku 1996 zhruba stovka těchto institucí v přibližně 40 zemích. Jde o drahé školy navštěvované hlavně potomky elit, a to i těch křesťanských. Výuka probíhá většinou v angličtině a zaměřuje se na přírodní vědy, ekonomii, mezinárodní vztahy, nikoli náboženství.
Erdoganův někdejší blízký spojenec, muslimský duchovní Gülen žije od roku 1999 v dobrovolném exilu ve Spojených státech. Má ale v Turecku i jinde rozsáhlou síť škol, charitativních organizací a také mnoho stoupenců. Gülen patří k Erdoganovým kritikům, ale od pokusu o převrat se distancoval.
