Amnesty International (AI) obviňuje egyptskou vojenskou vládu, že po svržení prezidenta Muhammada Mursího nezastavila násilí namířené proti koptské menšině a dostatečně ji nechránila. Umírali lidé a hořely kostely. Vlna násilností vůči křesťanům vyvrcholila v polovině srpna, uvádí AI ve zprávě zveřejněné ve středu v Londýně.
Po rozehnání protestu vsedě příznivců Mursího Muslimského bratrstva se tito vrhli na křesťanské objekty. Zahynuli nejméně čtyři lidé, desítky utrpěly zranění a poškozeno bylo 43 svatostánků.
Rozvášněný dav současně atakoval asi dvě stovky křesťanských obchodů a dalších objektů. Policie a armáda nijak účinně nezasáhly, přičemž bylo už od půle července jasné, že Koptové se stanou cílem útoků části proislamistických sil.
Příslušné úřady ale podle Amnesty neuskutečnily včas žádné kroky, které by násilí mursíovců vůči Koptům zastavily. "Je třeba přijmout akutně opatření, která by zamezila nábožensky motivovaným útokům na menšiny," prohlásila expertka AI na Blízký východ Ruth Jüttnerová.
Můžou si za to sami, podporují generály
Pokud se egyptští křesťané nevměšovali v moderní historii do politiky, byli diskriminování, ale žili relativně bezpečně. Útoky proti nim z řad drtivé většinové muslimské společnosti byly poměrně řídké. V uplynulých měsících ale zesílily a staly se cílenými.
Podle samotných muslimských bratří však Kopty nepronásledují jako menšinu, ale jako ty, kdo se postavili proti prezidentovi Mursímu a podporují vojenský puč. Egyptští Koptové vyhlásili islámu válku, stojí na jedné facebookové stránce Muslimského bratrstva.
Proto se prý nesmějí divit, že proti sobě poštvali islamisty. "Po každé reakci následuje protireakce."
Na politikaření Koptů má výrazný vliv i jejich nový papež Theodoros II., kterého oficiálně korunovali loni v listopadu. Nový patriarcha nastolil kurs, který je v řadě směrů odlišný od jeho předchůdce Šenudy III.
Ten usiloval o těsný vztah své církve se státem a vyhýbal se politice. Theodoros II. naopak muslimské bratrstvo otevřeně kritizuje a pochválil egyptskou armádu za uskutečněný puč.
Nesvoboda a nejistota
Koptové patří ke staré křesťanské orientální církvi, která má v zemi na Nilu sedm až třináct milionů věřících - údaje se dost různí.
V Egyptě žije asi 84 milionů lidí. Menší koptské obce lze nalézt v Libyi (nyní jsou odtamtud vyháněni), Súdánu a několika dalších zemích.
Koptové se považují za praobyvatele Egypta. Koptština je považována za poslední stupeň starých egyptských jazyků. Dále žije v církevní liturgii.
Největšího rozkvětu dosáhlo koptské společenství za nadvlády Osmanů v 19. století. S nezávislostí Egypta na Británii roku 1922 začal ale jejich vliv na veřejný život klesat.
Křesťanství vděčí koptské církvi za mnohé. V kosmopolitním městě Alexandrii se rané křesťanství otevřelo řecké filozofii a vzdálilo se bývalým židovským tradicím.
Nejstarší známé ikony namalovali v Kateřinském kláštěře na Sinaji. V Egyptě vzniklo i mnišství. Za zakladatele poustevnického života v osamocení je považován Antonius (asi 300 až 373), který odešel z Alexandrie a vedl přísně asketický život v poušti.
Mnišství se později dostalo přes syrskou ortodoxní církev a Anatolii do Evropy.
Svržený prezident Mursí na počátku své vlády Koptům slíbil, že je zapojí do vlády. Nikdy to ale neučinil. Naopak, za jeho vlády zesílily útoky proti egyptským křesťanům.
Koptové se pod tvrdou rukou generálů cítí přes existující útoky bezpečněji než pod vládou islamistů.
