Nezaměstnaní obyvatelé jihoafrického městečka Munsieville mají už po krk života v chatrčích bez tekoucí vody. Vláda jejich naděje po pádu apartheidu zklamala. Většina z nich však s hrůzou odmítá představu, že by při středečních volbách volili kohokoli jiného než vládnoucí Africký národní kongres (ANC) a jeho vůdce Jacoba Zumu.
Největší ironií jihoafrické politiky je, že ti nejloajálnější voliči ANC pocházejí z vrstev, které strana nejvíc zklamala. Každý rok čekají ti nejchudší na nový dům, práci, tekoucí vodu, fungující elektřinu a slušné vzdělání pro děti. To všechno jim ANC slíbila od té doby, co se jí a jejímu tehdejšímu vůdci Nelsonu Mandelovi podařilo v roce 1994 porazit apartheid, rasistický režim, který v zemi vládl desítky let.
ČTĚTE TAKÉ: JAR: Zuma se obořil na stranické "šarlatány"
JAR: prezidentský kandidát před soudem. Za korupci
Mnoha voličům ANC nesplnila ani jeden z mnoha slibů. Ti se však přesto dostavují k volbám a neztrácejí naději, že jejich vláda nakonec něco přeci jen udělá. „ANC nám pomůže. Trvá jim to docela dlouho, ale stále doufám, že to jednoho dne přijde," říká Rahaba Modiseová, čtyřiadvacetiletá svobodná matka, která pere prádlo před rezavějící plechovou chatrčí ve slumu poblíž Johannesburgu.
Příští týden budou parlamentní volby a ANC má vítězství prakticky jisté, přestože se část členů odtrhla a založila novou stranu. Nevadí ani celá série korupčních skandálů.
Vláda možná dokonce udrží dvoutřetinovou většinu v parlamentu, která jí umožňuje měnit ústavu.
Přesto se najdou nespokojenci, kteří poukazují na to, že patnáct let vlády ANC nevedlo v životech chudých černých Jihoafričanů k téměř žádné změně.
Násilí ve všední den, u voleb klid
V jedné části Munsieville například stovky lidí sdílejí jeden vodovodní kohoutek, který stojí hned vedle smradlavé hromady odpadků, u níž si hrají špinavé děti a divocí psi hledají jídlo. Ve slumu není ani žádná kanalizace a obyvatelé tak musejí sami vykopávat žumpy, nad kterými stojí improvizované záchodky. Většina lidí si může o zaměstnání jen nechat zdát.
Nedostatek základních služeb je často na předních místech seznamů problémů, které voliče nejvíce sužují.
Strany z celého politického spektra citují vznešené cíle boje s chudobou, ale málokdy nabízejí konkrétní plány na řešení.
Města také sužuje násilí frustrovaných chudých, ať už jde o všudypřítomnou zločinnost nebo občanské nepokoje.
Když pak dojde na volby, vztek nejnižších vrstev jako by se vypařil.
Problém je podle analytiků v opozičních politických stranách. Kongres lidu (Cope), který se od ANC v listopadu 2008 odtrhl, ani Demokratická aliance nedokážou chudé přesvědčit, že se s nimi ztotožňují.
„Bez ohledu na to, jak špatně vláda lidu slouží, si chudí stále budou myslet, že ANC reprezentuje jejich zájmy," říká Ebrahim Fakir, politický analytik z Volebního institutu Jižní Afriky. „Image ANC se shoduje s tím, co vidí, když se podívají do zrcadla," dodává.
Jacob Zuma je v soukromém životě polygamista. Při předvolebních mítincích skáče do vzduchu a zpívá písně z období odporu proti apartheidu. Jeho životní cesta, od chatrče k pohádkovému bohatství, je pro mnoho voličů snem. Když proto slibuje nové domy, mnozí mu uvěří.
Zuma je jeden z nás
„Máme Zumu rádi, protože je to jeden z nás," říká Vuyo Tsotso, šestadvacetiletý prodavač drátů, který denně vydělává asi jeden dolar.
„Zuma nám dá dotace a postaví domy. ANC nám tím, co udělala v roce 1994, zachránila život," říká několik minut poté, co si stěžoval, že vláda se snaží na jeho komunitu jednoduše zapomenout.
Strana tvrdí, že osmdesát procent domácností má nyní přístup k elektrické síti. Od svého nástupu k moci také prý zadotovala stavbu více než tří milionů domů.
Poukazuje na rostoucí řady manažerů černé pleti a dalších profesionálů, kteří vedou například obchodní střediska a bydlí v nově postavených domech na druhé strany dálnice z Johannesburgu do Munsieville.
Zeleno-černo-žluté plakáty s usměvavou tváří Jacoba Zumy přinášejí lidem ze slumů stále naději. Stojí na nich: „Společně dosáhneme změny."
Zároveň je ale ve fasádě věčného vítězství jedné strany několik trhlin. Většina obyvatel Munsieville je podle průzkumu agentury Reuters k vládnoucí straně stále neotřesitelně loajální. Najde se ale i několik mladých voličů, kteří jsou ochotní zvážit i jiné strany.
Jeden z nich už se rozhodl, že bude volit Demokratickou alianci, stranu, kterou vede bílá Helen Zilleová.
Podle jihoafrického zpravodaje britské BBC je jedinou stranou, která se pokouší o překonání rasových bariér.
Podporu má především na západě země a je třetí nejsilnější formací. „Už od roku 1994 nás ANC krmí jen prázdnými sliby," říká Philemon Rakuba. „Říkají, že zajistí lepší život všem, ale zatím jsou na tom lépe jen oni, zatímco my jsme uvízli v téhle díře a stejně je pořád volíme," stěžuje si.
Foto: Reuters
