O příští hlavě státu začnou ve středu, 15 měsíců po svržení prezidenta Husního Mubáraka, rozhodovat voliči v Egyptě. Za favority údajně prvních svobodných voleb po nejméně 60 letech autoritářských vlád jsou považováni politici spojení s Mubárakovým režimem. Asi 37 procent voličů ale podle průzkumů z minulého týdne dosud nevědělo, pro koho budou v prvním kole ve středu a ve čtvrtek hlasovat. Výsledek očekávaného klání, které by mohlo rozhodnout o další roli islámu i dosud vládnoucí armády v nejlidnatější arabské zemi, je po desítkách let poprvé otevřený.
Z 12 uchazečů o funkci hlavy státu průzkumy favorizovaly především Mubárakovy muže - bývalého premiéra Ahmada Šafíka a bývalého ministra zahraničí a šéfa Ligy arabských států Amra Músu. Oba sekulární kandidáti se v předvolební kampani opírali o politickou zkušenost a zemi sužované pokračujícími protesty a rostoucí kriminalitou slibovali stabilitu. Na to by podle agentury Reuters mohli slyšet především obyvatelé egyptského venkova, kde je debata o demokratickém směřování země méně vzrušená než ve městech a kde se mnoha lidem stýská po autokratické vládě.
Své zástupce mají v prezidentském souboji také islamisté. Muhammada Mursího do boje vyslalo kdysi zakázané umírněně islamistické hnutí Muslimské bratrstvo, jemuž Mubárakův pád umožnil vystoupit z částečné ilegality. Bratrstvo ale již ovládá parlament a v zemi se objevily obavy, že se snaží získat moc pro sebe. Více hlasů než Mursí by podle některých průzkumů mohl dostat nezávislý kandidát Abdal Munajm Abúl Futúh, který se po rozchodu s bratrstvem těší široké podpoře ultrakonzervativních salafistů i prodemokratických aktivistů a slibuje podporu umírněné formy islamismu. Průzkumy mezi voliči jsou ale v zemi novinkou a není jasné, do jaké míry jsou hodnověrné.
Nadpoloviční většinu nutnou ke zvolení hned v prvním kole pravděpodobně nezíská nikdo z uchazečů, mezi nimiž není žádná žena ani zástupce desetiprocentní křesťanské menšiny v zemi. Asi 50 milionů voličů tak o Mubárakově nástupci rozhodne ve druhém kole 16. a 17. června. Jméno prezidenta by mělo být oznámeno 21. června.
Egypt je po Tunisku druhou zemí, kde se během loňské vlny protivládních povstání na severu Afriky a na Blízkém východě zhroutil autoritářský režim. Jeho představitel Husní Mubárak stojí před soudem kvůli údajné účasti na zabíjení demonstrantů během loňské revolty a kvůli korupci. Egyptu od jeho svržení 11. února vládne Nejvyšší rada ozbrojených sil. Generálové v čele s polním maršálem Muhammadem Husajnem Tantávím tvrdí, že ve srovnání s dalšími státy "arabského jara", Libyí a Sýrií, v zemi dokázali zajistit relativní stabilitu. Demonstrace proti pokračující vládě generálů ale pokračovaly i přes jejich slib předat moc do konce června.
Někteří analytici upozorňují, že odchod mocné armády, která od pádu monarchie v roce 1952 tvoří páteř systému, může být jen zdánlivý. "Armáda je jedinou institucí v zemi, která funguje... zatímco policie se nedokáže zorganizovat, aby udržela pořádek," tvrdí podle televize Al-Arabíja specialista zabývající se Egyptem Tewfik Aclimandos z pařížské univerzity.
Otázkou zůstává i přesné vymezení pravomocí nového prezidenta; měla by je určit nová ústava. Shromáždění, které by mělo nový základní zákon připravit, ale zatím nevzniklo.
| Možní "faraonovi" nástupci |
|
Abdal Munajm Abúl Futúh (60) - lékař a umírněný islamista, který byl loni vyloučen z islamistického Muslimského bratrstva za to, že oznámil kandidaturu v prezidentských volbách. V rámci bratrstva byl Abúl Futúh řazen mezi reformátory, kteří oponovali konzervativnímu vedení seskupení, v letech 1987-2009 byl členem výkonného výboru bratrstva. Je populární mezi mladými, proreformníni členy bratrstva, jehož členem byl od 70. let. Poprvé byl zatčen v roce 1981 při tažení proti islamistům, v letech 1996 až 2001 strávil ve vězení pět let. Káhirský rodák vystudoval na káhirské univerzitě medicínu a poté působil v odborářském Svazu egyptských lékařů, kterému nyní předsedá. Izrael považuje za rasistický stát a hodlá revidovat egyptsko-izraelskou mírovou smlouvu, zabití šéfa al-Kajdy Usámy bin Ládina americkými silami charakterizuje jako "státní terorismus".
Amr Muhammad Músá (75) - bývalý ministr zahraničí a exšéf Ligy arabských států (LAS). Jeden z nejpopulárnějších politiků Mubárakovy éry byl šéfem diplomacie deset let do roku 2001, kdy se stal na dalších deset let šéfem LAS. Popularitu v Egyptě mu zajišťovala zejména častá Ahmad Šafík (70) - letecký maršál a poslední Mubárakův premiér (od ledna do března 2011). Káhirský rodák vstoupil ve svých 20 letech v roce 1961 do egyptského letectva, kde to dotáhl až na velitele leteckých sil (1996-2002) s hodností leteckého maršála. Poté působil až do loňska jako ministr civilního letectví. Ostatní kandidáti (abecedně): Chálid Alí - právník a bojovník za lidská práva a proti korupci. Abdalláh Ašal - kandidát salafistické strany Asalá (Autenticita) a bývalý pracovník ministerstva zahraničí. Muhammad Sálim Ava - umírněný islamistický intelektuál, bývalý šéf Mezinárodního svazu muslimských učenců. Islámské právo studoval i v Londýně, je respektovanou osobností. Híšám Bastavísí - soudce, kandidát levicové Národní pokrokové unionistické strany (též Strana Tagammu) Mahmúd Husam Galál - nezávislý kandidát, šéf Strany začátku. abú Izz Harírí - poslanec za koalici Revoluce pokračuje a kandidát nově založené Strany socialistického lidového sdružení. Husam Chajralláh - kandidát Demokratické mírové strany. Hamdín Sabbáhí - šéf malé levicové Strany důstojnosti. Dříve byl členem opozičního hnutí Dost (Kifája) proti dřívějšímu prezidentovi Mubárakovi. Kandidatury se vzdal: Muhammad Fauzí Ísá - právník, bývalý policista a kandidát liberální Demokratické generační strany se kandidatury vzdal 16. května s tím, že podporuje Amra Músu. |
Muhammad Mursí (60) - šéf Strany svobody a spravedlnosti (FJP), kterou loni v dubnu založilo islamistické Muslimské bratrstvo. V hlasování nahradil jednoho z předáků bratrstva Chajráta Šatira, který byl z voleb vyřazen. Pod Mursího vedením vyhrála FJP jasně parlamentní volby v listopadu 2011 až lednu 2012 se ziskem 46 procent hlasů. Rodák z malé vesnice Adua v nilské deltě vystudoval inženýrství na káhirské univerzitě, v roce 1982 získal doktorát na kalifornské univerzitě. V USA pracoval do roku 1985, poté se vrátil na univerzitu do Egypta. Mursí byl dříve členem výkonného výboru bratrstva a v letech 2000-20005 zasedal jako nezávislý v parlamentu. Vězněn byl krátce v letech 2006 a 2011.
kritika Izraele. Káhirský rodák působil od 60. let v diplomatických službách různě po světě, koncem 80. let byl velvyslancem v OSN. V očích příznivců si Músá, který byl s Mubárakem v červenci 1994 na oficiální návštěvě ČR, získal reputaci svými častými půtkami a nesouhlasem s některými Mubárakovými návrhy. Také hodlá revidovat egyptsko-izraelskou mírovou smlouvu a izraelskou politiku vůči Palestincům považuje za egyptskou "otázku národní bezpečnosti".
