Plukovníkův rok byl skvělý. Choval se sice dál jako pošuk, ale evropská politika a hlavně business mu otevřely náruče: koneckonců má pravděpodobně největší zásoby ropy vůbec.
A to ještě přímo před branami Evropy... Libyjskému petrodikrátorovi posluhují členské státy EU a NATO jak jen mohou. Italové školí jeho pobřežní hlídky a dávají lodi, Němci a Britové dokonce cvičí libyjské protiteroristické oddíly. Vše se určitě šikne i proti případné oposici.
Jezdil po světě se svým stanem a slavným doprovodem čokoládových amazonek. V červnu se dal při své první návštěvě Říma fotografovat v bizarních operetních uniformách, poprvé byl v Americe a na podzimním VS OSN držel stominutovou řeč s moudrostmi beduína-samouka jako Rada bezpečnosti podporuje terorismus, k čemu je charta OSN (za pultem ji natrhl a odhodil), vědí vůbec Američané, kdo zastřelil Kennedyho, můj africký přítel Obama apod.
Zato se do něj zamiloval podobný opereťák a také plukovník, Venezuelan Hugo Chávez (55), který Kaddáfímu (67) říkal "brilantní revolucionář". Když beduínská star 1. září slavila okázale čtyřicet let u moci, z velkého západního světa nepřijel nikdo (z toho menšího ano, mimo jiné předsedkyně ukrajinské vlády Julija Timošenková) .
Náladovosti slavného syna libyjské pouště to nepřidalo. Jeho "koníčkem" roku byla Švýcarská konfederace. O Švýcarech mluvil jako o globální mafii a doporučoval, aby se "ta malá mnohojazyčná země pod Alpami měla raději rozdělit mezi sousedy".
Foto: Wikipedia