Brusel vstupuje na horkou půdu. Eurokomisař pro zemědělství Dacian Ciolos je připraven odstranit, a to beze zbytku, podporu vývozu zemědělských produktů z Evropské unie na černý kontinent. Afričtí rolníci už dlouhé roky trpí pod záplavou levných evropských potravin.
Jde o skutečně výbušné téma finanční pomoci, kterou mohou získat evropští producenti, když exportují své zboží na trhy v Africe. Tamní zemědělci a západní nevládní organizace subvence už roky kritizují jako neférové a požadují jejich zrušení. Mnoho afrických rolníků už tato unijní politika zruinovala a připravila je o obživu.
K oznámení svého plánu, které zjevně předem neprojednal s šéfem Evropské komise (EK) Manuelem Barrosem, si rumunský eurokomisař cíleně vybral berlínský veletrh Grüne Woche (Zelený týden), největší zemědělskou výstavu na světě, která otevřela brány ve čtvrtek.
"Jsem připraven tento nástroj zrušit i v dobách krize, kdy by ho bylo ještě možné použít," prohlásil k vývozním dotacím Ciolos. Toto rozhodnutí podle něj uvede v soulad zemědělskou a rozvojovou politiku.
Ciolos ve své řeči na Grüne Woche podtrhl, že EU reforma společné zemědělské politiky (angl. CAP), o níž se rozhodlo loni, dala zásadní impulsy unijnímu agrárnímu sektoru. Reforma podle něj povzbuzuje zemědělce produkovat to, co chtějí spotřebitelé, a nikoli to, co chtějí úřady. "Nechci žádnou umělou konkurenceschopnost," dodal.
Tradiční dotace vývozů na černý kontinent jsou Rumunovi, který studoval v Montpelier a má za manželku Francouzku, trnem v oku už dlouho. I když svůj čerstvý krok s Barrosem nediskutoval, může si být podle znalců bruselské politiky jist jeho podporou.
Nicméně skutečné subvence exportu z Bruselu se v uplynulých letech postupně snižovaly. Jestliže roku 1991 činily ještě 5,65 miliard eur (podle současného kursu asi 155 miliard Kč), v roce 2012 už na ně unijní kasa vyplatila pouhých 147 milionů eur (asi 4 miliardy Kč).
Četní komentátoři konstatují, že Ciolosova iniciativa je správná. Přichází prý ale tak jako tak pozdě. Dvě desítky let subvencí přispěly k tomu, že evropští zemědělci vyráběli draze, a přesto byli konkurenceschopní. Na straně poražených stáli rolníci z Afriky. Jejich trhy například zaplavovalo drůbeží maso ze starého kontinentu za ceny, pod které oni sami nemohli jít. Nevládní organizace tato politika uváděla v zoufalství. Jejich boj s ní byl dlouho marný.
Potravinářský průmysl v EU kvůli dumpingovým cenám zlikvidoval během několika let drůbežářství v mnoha afrických zemích. A když zlikvidovali konkurenci, mohli navíc Evropané ceny za jimi vyvezenou drůbež na afrických trzích zvýšit. Stav k pláči a zoufalství - alespoň pro Afričany.
Evropané dávají zabrat i nejsilnější africké ekonomice - JAR. Johannesburg má s Bruselem obchodní dohodu, na jejímž základě se evropské maso exportuje na jih Afriky bezcelně.
Důsledek? Evropská jatka zvýšila své vývozy do JAR leckde až o stovky procent a tamní masná branže je před kolapsem.
Eurokomisař Ciolos však úplně se starými zvyky skoncovat nechce. Jako náplast na zrušení dotací vývozů by se napříště měly unijní produkty prezentovat pod značkou "Made in Europe".
Podporu příslušných pobídkových programů chce Ciolos do roku 2020 zvýšit ze současných 60 milionů eur (asi 1,6 miliardy Kč) na více než 200 milionů eur (asi 5,5 miliard Kč) ročně.
