Stále více afrických států prodává zemím z Asie a Blízkého východu půdu, která má být využita k produkci potravin a biodieselu. O gigantické plochy požádala Čína čerstvě Zambii. Ozývají se varování před neokolonialismem. Prezidenta Madagaskaru stály tyto sporné kšefty úřad.
Madagaskarská hlava státu Marc Ravolamanana chtěla pronajmout na 99 let 1,3 milionu hektarů půdy jihokorejskému koncernu Daewoo. To odpovídá zhruba polovině plochy úrodné půdy tohoto ostrovního státu.
Korejci na ní chtěli pěstovat hlavně kukuřici a palmový olej a úrodu dopravovat do Asie. Za to vše by madagaskarskému státu dávali jen symbolický poplatek. Daewoo Logistic sliboval však pracovní místa pro asi 70 tisíc lidí.
Jakmile informace o tomto velkém byznysu pronikly na veřejnost, začaly začátkem tohoto roku protesty, jež vedly k prezidentovu svržení. Jeho rival a nástupce dohodu s Jihokorejci anuloval okamžitě, jakmile se chopil vlády.
Madagaskar není zdaleka ojedinělým příkladem. Zemědělské plochy ohromných rozloh nabízí zahraničním investorům stále více zemí černého kontinentu.
Největšími zájemci jsou Čína, Jižní Korea, Japonsko, Saúdská Arábie a Kuvajt.
Číňané mají zálusk na Zambii
Čína čerstvě požádala vládu v Lusace, aby jí pronajala dva miliony hektarů půdy, na níž by mohla v Zambii pěstovat dávovici na výrobu biodieselu. To je pro srovnání plocha velká jako Středočeský a Jihočeský kraj dohromady.
Pokud by se deal uskutečnil, byl by to jeden z největších projektů svého druhu v Africe a největší v samotné Zambii. Zatím se dávovice pěstuje v této jihoafrické zemi na pouze deseti tisících hektarech. O iniciativě Číňanů informovala Zambijská asociace pro Biodiesel (BAZ).
Možný obchod ostře kritizuje zambijská opozice v čele s Michaelem Satou. Podle jeho názoru by to těžce znevýhodnilo domorodce, kteří sami mají problémy s pěstováním plodin pro vlastní obživu.
Nabídka Číňanů navíc přichází v době, kdy se země potýká s nedostatkem potravin v důsledku záplav a loňského sucha. Tyto potíže vedly i k oslabení národní měny kwača.
Zimbabwská vláda se snaží argumentovat ve prospěch Číňanů, kteří jsou už v zemi významnými investory. Čínské společnosti v ní například vlastní řadu měďných dolů.
Ve velkém se začínají pěstovat rostliny na produkci biodieselu třeba v Ghaně, Sieře Leoně a dalších zemích. Už dávno běžné jsou v Africe situace, kdy domácí obyvatelstvo trpí nedostatkem, či ho dokonce ohrožuje hladomor, zatímco se ze země vyvážejí potraviny za oceán.
Nigérie se nedávno dohodla s Thajci na spolupráci při pěstování a zpracování rýže. Thajci mají v této západoafrické zemi investovat téměř miliardu dolarů. Také v Nigérii však reaguje mnoho farmářů a jejich zástupců nesouhlasně.
Zkušenosti z podobných dohod ukazují, že peníze od investorů a státní podpory téměř nikdy nedoputují k malým rolníků, ale profitují z nich jen větší podniky.
Kolonialismus střídá neokolonialismus bohatých
Vzhledem k tomu vývoji varují experti Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO) před neokolonialismem bohatých států, uvedl koncem dubna německý list Handelsblatt. Je to ke škodě domácího obyvatelstva.
Rolníci ztrácejí svou půdu, jsou z ní často bez náhrady vyháněni, nemají možnost se usídlit někde jinde a tím přicházejí o možnost pěstovat potraviny pro vlastní obživu.
K přežití domorodců, hlavně v chudých oblastech, jsou většinou životně důležité i plochy půdy, která leží ladem. Lidé na ní pasou domácí zvířata, sbírají tam dřevo na otop, léčivé rostliny, přírodní produkty.
Odborníci varují před nepokoji, pokud nebudou zohledňovány životně nutné potřeby a práva drobných rolníků.
Současně však upozorňují, že je ještě příliš brzy vynášet konečné soudy. Bude záležet na tom, jakým směrem se bude propachtovávání ohromných ploch úrodné půdy v Africe ubírat, na odpovědnosti domácích vlád i samotných zahraničních investorů.
Foto: Profimedia a ČTK/AP
