Nizozemci vrátí Ghaně hlavu jejího krále

Hlava ghanského krále, kterého nizozemští kolonisté popravili v třicátých letech devatenáctého století, poputuje zpátky do vlasti a bude náležitě pohřbena.

Badu Bonsu II., vůdce kmenu Ašantů, byl stať kolem roku 1835 poté, co místní obyvatelé zabili dva holandské agenty.

Muzeum v Leidenu, které má jeho hlavu ve skladu, doufá, že bude náležitě pohřbena. Ghana vyjádřila, že král by neměl posmrtný klid, pokud by jeho hlava zůstala v muzeu.

Král Bonsu byl popraven poté, co byly během povstání proti evropské zabiti dva Nizozemci. Jejich hlavy si následně pověsil na svůj trůn jako trofeje. Není známo proč a jak, ale jeho vlastní hlava po popravě skončila naložená v láhvi s formaldehydem v Lékařském centru Univerzity v Leidenu.

Spisovatel Athur Japin řekl loni nizozemským médiím, že hlavu objevil během přípravy na psaní historického románu. „Má vousy a jeho oči jsou zavřené, vypadá to, jako že spí," říká Japin.

„Hned mě napadlo, tady něco není v pořádu," dodal spisovatel.

Ghanské úřady se o objevu brzy dozvěděly a zažádaly o vrácení hlavy. Pokud by zůstala nepohřbena, králův hrob by byl neúplný a jeho duch by podle nich „neměl klid."

Nyní mluvčí nizozemského ministerstva kultury sdělil médiím, že muzeum se rozhodlo vrátit hlavu do Ghany z důvodu důstojnosti. „Je to přece král," zdůraznil důležitost artefaktu Freek Manche. Muzeum oznámilo, že úřady jsou v kontaktu s Ghanou a zařizují bezpečný převoz konzervované hlavy.

Navrátit se k předkům

Vzhledem k respektu k lidským ostatkům nepovolilo žádné fotografie.

Korespondent britské stanice BBC v ghanském hlavním městě Akkře Will Ross připomenul, že respekt k mrtvým má v Ghaně hluboký kulturní význam. Ghanský historik Addo-Fening řekl Rossovi, že rozhodnutí muzea je „velice, velice důležité".

„Když někdo zemře a jeho tělo není nalezeno a pohřbeno, lidé se obávají, že nenajde klid a neodebere se ke svým předkům," říká. „Vzhledem k tomu, že jde o krále, je vystavování jeho hlavy je svým způsobem ponižování jeho lidu. Nyní budou mít Ghaňané příležitost mu vzdát úctu. Myslím, že to bude dobré pro psychiku komunity," dodal historik.

Ašantové jsou důležitou ghanskou etnickou skupinou. V osmnáctém a devatenáctém století ovládala Ašantská říše velké části západní Afrik. V průběhu devatenáctého století ztratila nezávislost a byla rozdělena evropskými kolonizátory. Ašantská monarchie stále existuje a nominálně vládne v jednom z ghanských regionů.

Mluvčí leidenského muzea Marleen van't Oever řekl, že ještě není známé datum návratu hlavy krále do Ghany, ale bude to „pravděpodobně spíše v dlouhodobém horizontu."

Krok nizozemského muzea není ojedinělý. V roce 2006 Univerzita v Aberdeenu ve Skotsku vrátila do Nového Zélandu devět zachovaných hlav maorských válečníků získaných v devatenáctém století. Ve stejném roce vrátilo britské Muzeum přírodní historie ostatky osmnácti Aboriginců do Austrálie.

Foto: Reuters, Wikimedia Commons, traveladventures.org a opera-amsterdam.nl