Tři vojáci přišli o život v přestřelce v noci na sobotu ve vojenské posádce ve městě Korhogo na severu Pobřeží slonoviny, která v nedávné minulosti zažila vojenské vzpoury kvůli zvýšení platů. Oznámila to agentura AFP s odvoláním na nejmenovaný zdroj blízký armádnímu štábu. "Tři vojáci byli zabiti a tři zranění v Korhogo," řekl dotyčný zdroj.
Náčelník armádního štábu, generál Sékou Touré, v sobotním prohlášení zdůraznil, že bezpečnostní síly okamžitě zasáhly, když několik vojáků v posádkách Abidžan a Korhogo začalo ventilovat svou nespokojenost se zbraní v ruce: tři muži byli zabiti, tři zraněni a tři zatčeni. "Viníci budou předáni spravedlnosti," uvedl generál. "Situace je klidná," ujistil.
Civilisté již dříve informovali o noční střelbě v posádkách Korhogo a v hospodářské metropoli země Abidžanu. Ráno však v obou městech panoval klid. Incident v Abidžanu si nevyžádal žádné oběti. "V Abidžanu nebylo nic hlášeno," potvrdil zmíněný zdroj a dodal, že vojáci zapletení do incidentů "byli rozehnáni".
Mrtví vojáci v posádce Korhogo byli převezeni do místní márnice. Podle tamního pracovníka byli mrtví zastřeleni a byli oblečeni do uniforem. "Nedokážu objasnit, zda to byli opravdu vojáci, anebo útočníci," připustil.
Přestřelka v kasárnách v Korhogo vypukla podle místních obyvatel asi hodinu po půlnoci. Vojáci podle nich zůstali v kasárnách a nevyšli do ulic. Nikdo neví, proč střelba propukla.
V Abidžanu se střílelo v někdejším táboře mírových sil OSN, který převzala armáda, a střelba trvala asi půldruhé hodiny, až do tří do rána. "Měli jsme veliký strach. Nevědělo se, co se děje," poznamenal jeden z místních obyvatel.
Anonymní zdroj blízký armádě uvedl, že střelbou ventilovali svou nespokojenost poddůstojníci, ale důvody této nespokojenosti neupřesnil.
V lednu a květnu zažilo Pobřeží slonoviny vzpoury bývalých povstalců začleněných do armády. Domáhali se dříve slíbených odměn. Rebelie ustaly po vyplacení sumy odpovídající částce přibližně 470 tisíc korun na hlavu.
Asi šest tisíc bývalých povstalců, kteří nebyli do armády včleněni, se také domáhalo vyplacení odměn, ale neúspěšně. Čtyři z nich přišli o život v květnu, když pořádkové síly rozprášily jejich hnutí.
Africká země zažila desetiletí násilí mezi léty 2002 až 2011, kdy byla fakticky rozdělena na sever ovládnutý povstalci a armádou kontrolovaný jih.
Minulý měsíc po 13 letech skončila v zemi mírová mise OSN, která přišla na 153 milionů dolarů (asi 3,5 miliardy korun) v posledním roce. Krok byl zdůvodněn politickou stabilitou v zemi. Zatímco někteří experti misi přičítají zásluhy za stabilizaci země po letitém konfliktu, jiní upozorňují na to, že mír je křehký - jak svědčí vzpoury vojáků v posledních měsících.
V roce 2002 vyústil pokus o převrat v Pobřeží slonoviny v občanskou válku. V roce 2007 podepsala vláda na jihu s povstalci na severu mírovou dohodu, nadále však mezi stranami panovalo napětí. Mírové síly OSN v zemi dohlížely na udržení příměří.
Když v roce 2011 tehdejší prezident Laurent Gbagbo odmítl uznat volební prohru, přišlo při nové vlně násilí asi tři tisíce lidí o život, a země se tak opět ocitla na prahu občanské války. Současný prezident Alassane Ouattara se ale nakonec s pomocí svých někdejších povstaleckých spojenců a mezinárodního společenství stal hlavou státu.
Pobřeží slonoviny, v němž žije asi 24 milionů obyvatel, je nejrychleji rostoucí africkou ekonomikou a největším světovým vývozcem kakaa.
