Africké země s hojnou mezinárodní pomocí zavádějí opatření proti infikovaným komárům především uvnitř domovů, ale i venku. Nadace Billa a Melindy Gatesových podporuje projekt, který hodlá komáry lákat do pastí zápachem lidských chodidel.
Že komáry víc než čistá lidská kůže přitahuje pach nohou, zjistil jednoduchým pokusem holandský vědec Bart Knols. Stoupl si nahý do tmavé místnosti a pustil na sebe komáry. Nejvíc ho pobodali právě na chodidlech, píše jihoafrický list Mail & Guardian. Patnáct let však výzkumníci tento poznatek nedovedli pořádně využít.
O průlom se snaží uznávaný Zdravotní institut v Ifakaře na jihu Tanzanie. Jeho pokusy ukazují, že umělý odér chodidel (směs osmi chemikálií) přiláká čtyřikrát víc komárů než lidský dobrovolník. Odborníci proto pach proto instalují do jednoduchých pastí, kde komáry zabijí jedem. Jeho účinnost je prý 95procetní, tvrdí Fredros Okumu, vedoucí výzkumného projektu. "Je to poprvé, kdy se zaměřujeme na zadržování komárů vně domů," cituje keňského výzkumníka, který sám několikrát malárií onemocněl, agentura SAPA.
Celosvětově počet nakažených klesá, pořád se však každoročně zaznamená přes 220 milionů případů. Podle odhadů Světové zdravotnické organizace (WHO) kolem 780 tisíc lidí zemře, většinou jde o děti v Subsaharské Africe. Pokrok přineslo hlavně zavádění moskytiér do domácností, v dřívějších desetiletích též pesticidů jako DDT. S jeho rozšířením v zemědělství pak komáři vyvinuli imunitu a DDT bylo mnohde plošně zakázáno. Po čase ovšem komáři odolnost ztratili a jako prevence v lidských obydlích se zase DDT dá používat, ostatně i WHO ho spolu s dalšími prostředky doporučuje.
Žádná metoda není stoprocentní
Horší je to s léčbou či očkováním. Antimalarika jsou na západě bez problémů dostupná, ale pro chudé africké země takřka nepřipadají v úvahu. Vakcíny jsou stále ve fázi vývoje. Jiné projekty se zase snaží vyvinout geneticky modifikované komáry odolné vůči malárii, kteří by se v přírodě měli křížit s obyčejnými a postupně přenašeče vytlačit. Je tu i nápad rozšířit mezi komáry houby, které by vraždily přímo původce choroby, prvoky rodu plasmodium.
Ještě více se do kategorie science-fiction řadí myšlenka vyvražďovat létající komáry laserem. Možných metod je řada a úspěch bude patrně záviset na jejich kombinaci. OSN v každém případě trvá na svém cíli malárii vymýtit do roku 2015. To se však povedlo pouze s jedinou lidskou chorobou – neštovicemi, a jedinou zvířecí, letos WHO deklarovala za celosvětově vymýcený mor skotu.
Doktor Okumu dostal před dvěma roky grant sto tisíc dolarů na rozjetí projektu, teď mu nadace Billa a Melindy Gatesových a Grand Challenges Canada posílají dalších 775 tisíc. Prototypy pastí fungují dobře, teď je však zapotřebí vyzkoumat, kam je umísťovat. Příliš blízko od obydlí by komáry přilákaly k lidem, příliš daleko by zase ztratily smysl. Klíčové je vymyslet past, která bude stát jen pár dolarů. Okumu počítá, že by na tisíc lidí mělo připadat dvacet pastí.
"Je to hezký příklad africké inovace řešení afrického problému vyvíjené přímo v Africe," prohlásil Peter Singer ze zmiňovaného kanadského sponzora. "Je odvážná, je inovativní a má potenciál na velký dopad. Kdo by to byl řekl, že se taková technologie na zachraňování životů skrývá v koši na špinavé prádlo?"
V laboratoři to páchne jako v šatně fotbalistů, uznává Okumu, ale právě dostupnost lidského pachu může být v prevenci malárie výhodou. "Smrduté ponožky jsou snadno dostupné na trhu, tudíž je to nejvhodnější a levná metoda a nemusíte míchat žádné chemikálie. Dá se to vyrábět v manufaktuře v chatrči."
