Zatím se jen spekuluje, zda za pádem ruského dopravního letadla na Sinaji, při němž zahynulo 224 lidí, je teroristický čin. Jedno je už ale zřejmé nyní, Egypt přijde katastrofa draho. Možná hodně. Z žádné části světa nepřijíždí do země na Nilu tolik turistů jako z Ruské federace.
Po zkáze ruského stroje, který mířil z Egypta do Petrohradu, se Sinaj opět dostal do centra světové pozornosti. Airbus A321 ruské společnosti Kogalymavia odstartoval před svým zřícením 31. října z letiště v Šarm aš-Šajchu.
V historii tohoto mezinárodního vzdušného přístavu na jihu Sinaje se skvěle odrážejí problémy tohoto poloostrova. Dráha, z níž se vzneslo vstříc tragédii ruské letadlo s turisty, vznikla v sedmdesátých letech minulého století. Tehdy Sinaj na dlouhé roky obsadil Izrael, který potřeboval letiště pro svoje vojenské letectvo.
Nad Šarm aš-Šajchem, který se z původního zapadákova s asi stovkou beduínských obyvatel vyvinul kvůli své strategické poloze u vjezdu do Akabského zálivu v důležitou vojenskou základnu Egypta, svedli izraelští a egyptští piloti nejednu leteckou bitvu.
Při jedné z nich sestřelily dva izraelské phantomy během chvíle šest ruských migů egyptských protivníků. Než ho předali zpátky Egyptu, kontrolovali Izraelci Šam aš-Šajch do roku 1982.
Dnes je tamní letiště v Egyptě druhým nejfrekventovanějším - hned po Káhiře. Terminál otevřený roku 2007 dokáže odbavit asi osm milionů pasažérů ročně. Pro srovnání, Letiště Václava Havla Praha odbavilo za loňský rok 11,15 milionů cestujících.
Těžce zkoušený Sinaj
S poklesem počtu turistů, kteří mají pro egyptskou ekonomiku velký význam, se Sinaj potýká opakovaně. V letech 2004 a 2005 tam došlo k těžkým teroristickým útokům, při nichž zahynulo 122 lidí a stovky dalších utrpěly zranění.
Po pádu prezidenta Husního Mubaraka v roce 2011, který zemi vládl desítky let, a následných nepokojích klesly počty turistů přijíždějících do země o pět milionů ročně, což činí zhruba třicet procent.
V první polovině letošního roku se množství zahraničních návštěvníků opět trochu zvýšilo. To se týká i obratu v sektoru turistiky, který vytváří o něco více než deset procent HDP Egypta. Od ledna do června 2015 přinesli návštěvníci z ciziny zemi zhruba 6,6 miliardy dolarů (asi 163 miliard korun).
To se ale nyní může znovu změnit. Zvláště v případě, kdyby se ukázalo, že pád ruského airbusu mají na svědomí teroristé. Asi úplně nejhorším scénářem, alespoň pro turistiku na Sinaji, by bylo, kdyby kdosi propašoval výbušninu na palubu letadla přímo na letišti v Šarm aš-Šajchu.
Ačkoli některé aerolinky začaly Sinaj kvůli vyšší bezpečnosti oblétávat, přistávání v Šarm aš-Šajchu zatím nezrušila žádná z nich. Také stornování hotelů je podle dostupných informací minimální, i když se objevují zprávy, že Rusové zájezdy do Egypta ve velkém ruší.
Podle tvrzení některých ruských cestovních kanceláří jde ale jen o desítky storn, žádnou masovější záležitost. Mluvčí agentury Rosturism nicméně uvedla, že objednávky klientů do egyptských destinací se téměř zastavily. Vytíženost hotelů v letoviscích Šarm aš-Šajchu nyní činí kolem 75 procent, což je o něco více než v uplynulých letech.
Tamní hoteliéři jsou podle svých slov mírně optimističtí. A to přesto, že počítají s jistým poklesem objednávek, řekli třeba britské televizi CNTV. V jakém rozsahu by to mohlo být, o tom ale nechtějí spekulovat.
Záleží to prý také na Rusku. Přesněji řečeno - hlavně na Rusku. Ruští turisté tvoří asi dvě třetiny návštěvníků Sinaje. Pověst poloostrova u nich už utrpěla prvními spekulacemi o tom, že ruské letadlo mohli sestřelit bojovníci či sympatizanti Islámského státu (IS), které nyní Rusko v Sýrii bombarduje.
Saúdské střely teroristům?
Že by islamisté byli schopni zasáhnout raketou letadlo ve výšce devíti kilometrů, o tom experti velmi pochybují. Nicméně, džihádistům v Sýrii prý začnou Saúdové dodávat střely země-vzduch, kterými by se mohli bránit proti nízko letícím ruským stíhačkám a vrtulníkům. Mluví se o ruských protiletadlových střelách Igla, jež mají v kódu NATO označení SA 16 Gimlet.
Sinajský poloostrov patří k hlavním lokalitám, v nichž má IS své kořeny. Vláda v Káhiře Sinaj desítky let zanedbává a tamní beduíni nemají mimo jiné ani plná občanská práva.
Od pádu egyptského prezidenta Mubaraka se bezpečnostní situace na Sinaji prudce zhoršovala a téměř se vymkla egyptské kontrole. Mocenského vakua a anarchie využili džihádisté, kteří si region začali přetvářet na svou základnu. Získali nové zbraně z Libye.
Situace má na turistiku až katastrofální dopad, a tedy i na obyvatele Sinaje samé.
Až na některé hezké pláže u Středozemního a Rudého moře nemá Sinaj moc co nabídnout. Vyjma turistická letoviska se zde téměř neinvestuje. A stejně jako o pustou a neúrodnou zemi, nezajímá se vláda v Káhiře ani o lidi, kteří tu žijí.
Hlavně o už zmíněné beduíny. Ostatně, co si počít se Sinajem, nevěděli po jeho dobytí ani Izraelci.
Když Izraelci ze Sinaje odešli, začal tam Mubarak budovat turistický průmysl. Hlavně na zelenějším jihu u Rudého moře, kde měl prezident sám rezidenci. Mubarak tam přesídlil tisíce pracovníků z delty Nilu, pročež místní obyvatelé vyšli zkrátka.
Beduíni se právem cítí jako utlačovaní a diskriminovaní občané druhé kategorie. Asi třetina z nich nemá ani průkaz totožnosti, úřady jim je většinou nechtějí vydat. Beduíni nesmějí vlastnit půdu ani nemovitosti. Ve vládě, na vysokých postech v armádě nebo byrokracii sotva najdete beduína.
Hrozba tuniského scénáře
Oficiálně žije na Sinaji asi 1,4 milionu lidí. Mnoho z nich si musí na svůj chléb vydělávat ilegálně včetně pašování drog a zbraní. Pro islamisty je to vpravdě skvělé místo, třebaže jejich vztah s místními je mnohde napjatý.
Letos na jaře se sešli zástupci jedenácti sinajských kmenů, aby se poradili o situaci na poloostrově. Mimo jiné se rozhodli vyloučit ze svých obcí příznivce IS. A přijmout do svého středu zpět ty, kteří se k džihádistům otočili zády.
Pro turisty to není žádné příjemné klima, třebaže se konflikty na Sinaji soustředí hlavně do jeho severní části. Jak ale ukázaly dosavadní teroristické útoky, násilí se může poměrně snadno přelít i jinam.
Jak drahý může být terorismus, zažívá nyní trpce Tunisko. Po teroristických útocích v první polovině letošního roku se počty zahraničních návštěvníků přijíždějících do země výrazně propadly.
Od té doby zavřelo své brány přes sedm desítek hotelů a nezaměstnanost se oproti loňsku zdvojnásobila - na přibližně 30 procent.
