Mezinárodní trestní tribunál v Haagu poprvé soudí ničení památek jako válečný zločin. Na lavici obžalovaných sedí islámský duchovní obžalovaný z likvidování svatyní v Mali. Případ ale vyvolává množství otázek - historické objekty totiž nedevastovali jen islamisté.
Ahmad Mahdí Faki se před tribunálem v Haagu (ICC) choval pokorně. Po přečtení obžaloby jen oznámil, že přiznává vinu. Ve své řeči vyzval všechny muslimy, aby se nedopouštěli podobných činů, jaké spáchal on sám. "Nevedou k ničemu dobrému pro lidstvo," řekl. U soudu se zjevil v západně střiženém obleku s kravatou a skoro nešlo uvěřit tomu, že tento muž před čtyřmi lety velel v malijském městě Timbuktu mravnostní policii.
V létě 2012 Fakimu čím dál víc vadilo, že se lidé přes naléhání i zákazy modlí u starodávných hrobek. Sebral svoje muže a s krumpáči a dláty začali likvidovat čtrnáct mauzoleí. Přitom Timbuktu je jedním z historicky nejvíce cenných míst v regionu. Leželo na staré saharské obchodní cestě, na vrcholu své slávy v patnáctém a šestnáctém století bylo centrem islámské kultury a vzdělanosti, od roku 1988 je zapsáno na seznamu UNESCO. Na to ale Faki nebral ohled: "Prorok řekl - odstraňte tato mauzolea, protože všichni lidé jsou si rovni a žádná mohyla nesmí na hřbitově převyšovat tu druhou," argumentoval.
Když začátkem roku 2013 sever Mali obsadily francouzské jednotky, Faki utekl do Nigeru. Měl ale smůlu, že jeho řádění se rozkřiklo a po příchodu Francouzů byly na místě podmínky celou věc prošetřit. Podle konvence z roku 1954 je totiž ničení kulturního dědictví válečným zločinem. V případě Fakiho ani nebylo těžké shromáždit důkazy, protože se přitom nechal natočit na kameru.
"Pokud zdemolujete historickou budovu v Timbuktu, dopouštíte se válečného zločinu. K demolici památky v Británii jen potřebujete příslušná povolení," píše deník The Guardian. Podle něj je ničení památek ošemetná věc a lze snadno sklouznout k posuzování podle dvojího metru. Nikdo se například nezabývá ničením bosenských mešit Srby v Bosně začátkem devadesátých let, nikdo neřešil odpovědnost za bombardování historických objektů v srbském Novém Sadu během útoků NATO na Jugoslávii v roce 1999.
* Jak se Ahmad Mahdí Faki stal zatvrzelým radikálem a jaký je jeho životní příběh?
* Jaké další zločiny ničení památek by se mohly brzy objevit před haagským tribunálem?
* Jaký trest Fakimu teď hrozí?
Odpovědi na tyto otázky a celý text článku najdete v nejnovějším vydání časopisu TÝDEN, vychází v pondělí 29. srpna 2016.
