Somálští piráti přepadají lodě stále dále od svých břehů a Evropská unie na to chce reagovat. V budoucnu by měla být operační oblast mise Atalanta v Indickém oceánu rozšířena až k Seychelům. Shodli se na tom dnes v Bruselu ministři obrany zemí Unie. Piráti mezitím přepadají více lodí než před zahájením mezinárodní operace proti nim.
Obchodní loďstvo by tak mělo být v dosahu ochranných plavidel až do vzdálenosti 1500 kilometrů od somálských břehů. Pro revizi operace se po příjezdu do Bruselu vyslovil i německý ministr obrany Franz Josef Jung. "Svou operační zónu rozšiřují také piráti," řekl.
Podpořili jej především Francouzi a Španělé. Evropané mají nyní v ochranné misi Atalanta na místě sedm fregat, jimž pomáhají dvě letadla. Zaměřují se na oblast poblíž Adenského zálivu a pobřeží u severního Somálska. Akce se kromě Francie a Německa účastní také Španělsko, Řecko a Británie.
Připojit se mají rovněž Nizozemí, Švédsko, Rumunsko a neunijní Norsko a Švýcarsko. Vody v blízkosti Somálska střeží kromě plavidel EU také pět fregat NATO.
O shodě v Bruselu informovala španělská ministryně obrany Carme Chaconová. Podle Madridu se ministři rovněž dohodli, že mandát Atalanty neskončí už letos v prosinci, jak se původně plánovalo. Diskutuje se o jejím prodloužení o půl roku až rok.
Protipirátská námořní mise EU s názvem Atalanta působí u somálských břehů už šest měsíců a má poměrně robustní mandát.
Rozpačitá bilance boje s námořními lupiči
Je svým způsobem paradoxní, že od doby, kdy u Somálska patrolují plavidla EU, NATO a dalších zemí, se počet útoků na lodě nesnížil, ale naopak zvýšil.
V první čtvrtině roku se ve srovnání s loňskem počet pirátských přepadů na moři celosvětově víc než zdvojnásobil. Ze 102 případů se 61 stalo v Adenském zálivu. Somálští piráti zadržují z předchozích útoků možná až 300 námořníků.
Britský velitel Philip Jones minulý týden vystoupil s poněkud smíšenou bilancí první společné námořní mise EU. Podle jeho názoru by k ochraně ohromné mořské plochy, v níž působí somálští piráti, byly zapotřebí stovky válečných lodí, a ne šest nebo sedm unijních fregat.
Nejvíce lodí a vojáků má oblasti Německo. K Somálsku vyslalo 1400 mužů a žen na fregatách Karlsruhe a Rheinland-Pfalz, jež doprovází zásobovací loď Spessart.
Francie v Bruselu vyzvala k vyslání dalších plavidel a vojáků. Podle Paříže je nezbytné zapojit do boje proti pirátům o pětinu více vojáků a lodí. Zlepšit se musí i sledování ze vzduchu jakožto kooperace se silami NATO.
Rozšíření operačního území mise Atalanta musejí ale v některých zemích posvětit národní parlamenty. Německý Spolkový sněm (Bundestag) by tak měl podle ministra Junga učinit ještě do konce své legislativní periody, tedy nejpozději do září letošního roku.
Posádky lodí by se prý měli aktivněji bránit
Izraelský odborník na námořní bezpečnost Igal Hasson sdělil, že by se únosům lodí dalo zabránit, kdyby posádky lodí byly aktivnější a kdyby přepravní společnosti najímaly alespoň do vod kolem Somálska na paluby ozbrojené strážce. Většina společností ale zbraně na palubách odmítá.
Hasson řekl, že pouhá mezinárodní ochrana nestačí a že nic nemůže nahradit první reakci posádky. "Nákladní lodě mají většinou velmi vysoké boky, takže se na ně dá dostat jedině v zadní části. Záď je ale malá plocha a dokázaly by ji ubránit dva až čtyři ozbrojení strážci," řekl.
Ti by prý měli mít právo zastřelit útočníky, jakmile bude jasné, že jde o pirátské přepadení. Italský parník Melody se takto v dubnu pirátům poblíž Seychel ubránil, protože jeho kapitán dovolil strážcům použít pistole. Hasson se domnívá, že osobní zbraně nebudou pro ubránění nákladních lodí dostatečné, protože mají krátký dostřel.
Přesně opačné pokyny ale dává posádkám většina plavebních společností. Ředitel Mezinárodního úřadu pro námořní dopravu Pottengal Mukundan se domnívá, že zbraně na lodích konflikt ještě zhorší a že pak piráti přitvrdí vůči posádkám.
Foto: ČTK/AP a Reuters
