Vojenské puče a vraždy politiků nejsou v Guiney-Bissau žádnou výjimkou. Naopak, od získání nezávislosti na Portugalsku v roce 1974 k nim dochází stále znovu a znovu. Vojenský převrat z loňského dubna měl ale oproti minulosti jiné pozadí. Šlo v něm zřejmě i o značné příjmy z pašování drog, jež se do západní Afriky dopravují z Jižní Ameriky. Spojené státy začaly na černém kontinentě cvičit protidrogové jednotky.
"War on Drugs", válka s drogami, se z Latinské Ameriky přesunula i do Afriky. Americký Národní úřad pro kontrolu obchodu s drogami (DEA) vytváří a cvičí v Ghaně jednotky k boji s narkokartely.
Strategie převzatá z Jižní Ameriky by měla být využita v 15 afrických zemích.
A to přesto, že nemálo expertů varuje, že akce skončí krachem. Bude to podle nich drahé, nebezpečné a nesmyslné. Je to jen další "imperialistický výlet", míní americký politolog a bývalý poradce vlády USA Evad Eland. Podle listu Huffington Post se Washington za uplynulých 40 let z ničeho nepoučil.
Vedle Ghany začíná DEA cvičit i specialisty v Keni a Nigérii. Další státy mají následovat.
Země, o které mají jihoameričtí drogoví bossové největší zájem, jsou Ghana, Guinea-Bissau, Benin a Kapverdské ostrovy. Všechny leží na západoafrickém pobřeží.
Země jako Guinea-Bissau je k pašování drog ideální. Téměř v ní neexistují státní struktury, má členité pobřeží a mnoho ostrovů. V tomto případě zhruba 80, z nichž je obydlená pouhá čtvrtina. Malá letadla či lodě pašeráků zde můžou nerušeně přistávat a vykládat zboží. Mořské pobřeží je dlouhé 350 kilometrů
Odhaduje se, že do Guiney-Bissau se každou noc přepraví 800 až 1000 kilogramů kokainu, hlavně z Kolumbie.
Pašování kokainu do Afriky začalo už před deseti lety, tehdy ještě v malém. Spolu s tím, jak roste význam evropského trhu pro jihoamerické obchodníky s drogami, zvětšuje se i objem drog pašovaných do Afriky a odtud na sever.
Odhaduju se, že do Guiney-Bissau se každou noc přepraví 800 až 1000 kilogramů kokainu.
Kapsy si mastí i teroristé
Zhruba 60 procent kokainu na trhu v Evropě se dnes na starý kontinent dostává právě africkými cestami. Ty mají nejrůznější podobu. Malá množství kokainu převážejí pasažéři v letadlech. Několik tras vede po zemi do severní Afriky a dále přes Středozemní moře. Nejvíce drog se ale pašuje na lodích směr Španělsko a Portugalsko.
Drogy je téměř nemožné najít na rybářských lodích. V puchu z mořských živočichů jsou bezmocní i speciální psi. Prohledávat taková plavidla důkladně je téměř nemožné a navíc by to stálo spoustu peněz. Lodě by se musely v podstatě rozebrat.
Část zisku z podloudnictví s drogami v západní Africe, odhaduje se půl miliardy dolarů ročně, končí u severoafrické al-Kajdy. Z těchto peněz se mimo jiné financují i islamisté v Mali.
Západoafrické pobřeží je pro narkokartely skutečný ráj. Jeho středobodem je nyní Guinea-Bissau.
Nikde jinde se na černém kontinentě nepřeloží tolik drog jako tady. Ze země o rozloze Belgie se stal africký narkostát.
Vojáci kontrolují zemi i drogový byznys
V Guieny-Bissau by se letos v březnu měly konat parlamentní volby, ale nejspíše se neuskuteční. Situace v zemi je napjatá a mocenské struktury málo přehledné. Drogový byznys zde nejen že zasahuje až do nejvyšších pater politiky, armády a policie, ale mnohé naznačuje, že vojáci ho nyní přinejmenším zčásti řídí.
Zástupci DEA uvádějí, že zatímco v jiných afrických zemích jsou vládní činitelé součástí drogového problému, v Bissau je problémem sama vláda.
Kdeže kešu oříšky, jež kdysi tvořily páteř exportu této africké země. Oříšky zde sice rostou stále, ale chtivým černým politikům a mužům v uniformách už příjmy z plodů ledvinovníku nestačí. Konta zbohatlíků se už nějaký čas plní takřka výhradně z drogového byznysu.
Koncem dubna 2012 se v Guiney-Bissau mělo konat druhé kolo prezidentských voleb, z nichž měl vzejít následovník zesnulého prezidenta Malama Bacai Sanhy. První kolo vyhrál s velkým náskokem úřadující premiér Carlos Domingos Gomes junior.
Jeho protivník Kumba Yala, chtěl ale další hlasování kvůli údajným nesrovnalostem v prvním kole bojkotovat. Yala, který prý měl už dříve prsty v několika pokusech o svržení vlády, má velmi úzké vztahy s armádní generalitou.
Vojáky velmi znepokojily Gomesovo plány reformy armády. Mimo jiné by to znamenalo i ohrožení jejich příjmů z pašeráctví drog. V půli loňského dubna vypukly nepokoje, během nichž vojáci zatkli Gomese a několik dalších politiků. Jsou stále zadržování na neznámem místě. Hovoří se se o pevnosti Fortaleza Amura, kterou vybudovali portugalští kolonizátoři.
Koncem loňského dubna došlo údajně v zemi k pokusu o puč, k útoku na kasárna u letiště v Bissau , při němž zahynulo sedm lidí. Armáda zadržela bývalého elitního vojáka Pansaua N'Tchamu, který prý jednotku pučistů vedl.
Mnohé ale nasvědčuje, že v takzvaném puči šlo vedle boje o moc i o drogy. N'Tchama se krátce předtím vrátil z Portugalska, kde podle zpráv z bezpečnostních kruhů prodělal speciální výcvik.
N'Tchama roku 2009 velel komandu, které v Bissau zavraždilo tehdejšího prezidenta Joao Bernarda Vieiru.
Velení armády Guiney-Bissau uvádí, že v pokusu o dubnový puč mělo prsty Portugalsko. Vojáci současně stále opakují, že nemají zájem na uchvácení moci.
"Lidé říkají, že jsem pašerák drog," argumentuje šéf generálního štábu armády generál Antonio Injai. "Jestliže má někdo důkaz, sem s ním."
