Jaderný arzenál Spojených států amerických je nejspíš tou nejničivější technologií planety. Rozhodně se ale neřadí k výkvětu nejmodernější techniky. Televize CBS se dostala do kontrolního stanoviště a reportérka se nestačila divit, na jaké elektronice potenciálně závisejí životy miliard lidí.
Místo monitorů řada světélek, nespolehlivé analogové telefony a přístroje tak veliké, že kolem nich operátoři jezdí na židli po kolejnici. A co je tahle velká díra? Do ní se strkají diskety. Ale ne ty kapesní z konce 80. let, nýbrž osmipalcové/dvaceticentimetrové z počátku let sedmdesátých. "Nikdy jsem takové neviděla, než jsem tady začala pracovat," říká operátorka Dana Meyersová.
Její kolegové si zase stěžují na prastaré telefony, stále ještě analogové. "Stěží slyšíte toho, s kým telefonujete. A jindy se vůbec nedaří spojení navázat, což vám pořádně ztěžuje práci," říká Jennifer Leuteová z letectva. Naštěstí se tyto problémy netýkají té linky, po které by prezident dával rozkaz k rozpoutání nukleárního inferna.
Na dlouhověkost rozličné techniky od atomovek upozornilo v březnu i ministerstvo energetiky. "Filmová média a mikrofilmy odcházejí, radiografy se lepí k sobě, čímž se dost poškozují, data se nedají získat," uvádí například audit. A kdyby byla dokumentace k jaderným zbraním digitalizována, dalo by se s ní podstatně rychleji pracovat. "Převedení původních dat k jaderným zbraním do konfigurovatelného formátu by potenciálně mohlo ušetřit desítky milionů dolarů."
U počítačů však jejich zastaralost možná není až takovou překážkou. "Tyto starší systémy nám poskytují řekněme ohromnou bezpečnost, když se podíváte na některé kybernetické hrozby dneška," řekl televizi CBS generálmajor Jack Weinstein, který velí všem 450 raketám v pozemních silech. Jinými slovy, těžko se do zařízení dostanou internetoví hackeři, protože s internetem nemá nic společného. "Před pár lety jsme provedli kompletní analýzu celé naší sítě. Kybernetičtí inženýři zjistili, že náš systém je extrémně bezpečný," dodává Weinstein.
Modernizace v minulých desetiletích daly raketám Minuteman 3 stabilnější palivo, u nějž tolik nehrozí exploze, před pár lety byl upgradován i navigační systém či další klíčové komponenty. Životnost mezikontinentálních střel z roku 1970 se tak prodloužila minimálně do roku 2030, modernizace přišla na nějakých sedm miliard dolarů. "Jaderné zbraně samotné, hlavice, bomby, jsou mnohem bezpečnější než před třiceti lety, o tom není pochyb," souhlasí investigativní novinář Eric Schlosser, jenž pátral po ututlaných nehodách atomového vojska. "Ale infrastruktura, zařízení, která ty zbraně nosí..."
Vůli modernizovat by letectvo mělo, chybějí prostředky. Pentagon ale musí škrtat, a tak je otázka, kolik z požadovaných šesti set milionů na raketová sila a kontrolní stanoviště bude moci utratit. Právě reportáž CBS z přísně střežených zařízení má zřejmě raketovému vojsku pomoci v jeho žádostech o peníze. Zvlášť po skandálech, jež způsobili operátoři svými podvody při kontrolních testech či poslední velitel, kterého vyhodili kvůli alkoholismu.
