Americký ministr pro vnitřní bezpečnost Michael Chertoff přijel do Prahy oznámit zrušení vízové povinnosti pro turisty. Při té příležitosti poskytl on-line deníku TÝDEN.CZ rozhovor. Připustil v něm, že terorismus není na ústupu a ačkoliv by si každý přál vidět věznici Guantánamo zavřenou, není to teď možné.
Vlády zemí střední Evropy se snaží vyjít vstříc bezpečnostní strategii Washingtonu, včetně výstavby radaru v Brdech. Pomohou naopak Spojené státy těmto zemím s obranou proti terorismu, nebo nějak přispějí k zlepšení jejich bezpečnosti?
Radar v Brdech a víza jsou dvě oddělené věci. Výsledek programu na zrušení víz nám dovolil přijmout do bezvízového styku další východoevropské země. Dohodli jsme se na výměně informací o teroristech a zločincích, což skutečně povede k vyšší bezpečnosti Spojených států a středoevropských zemí.
Někteří obyvatelé okolních obcí, kde má radar vyrůst, se obávají rizika teroristického útoku, nebo že se naše země stane cílem ruských raket.
Víte, například hotel Mariott v Islamábádu byl zničen. Tahle logika vede k závěru, že je lepší tu nemít žádné americké hotely, žádné americké restaurace, žádné americké obchody, což by východní Evropu prostě přivedlo zpátky, tam kde byla za studené války. Takže se rozhodnout, že nepozvu někoho, kdo si chce v mé zemi otevřít obchody nebo jiná zařízení, ve strachu z terorismu, je cesta, která vás vede do otroctví.
Budou lidé s dlouhodobými vízy potřebovat ještě registraci v elektronickém autorizačním systému ESTA, nebo jim k cestě do USA stačí jen pas?
Ne, mohou cestovat jen s platným vízem. Registrovat se nemusí. Ačkoliv, když se bude blížit doba vypršení víza, možná se budou chtít zaregistrovat.
Polsko, asi nejloajálnější z amerických spojenců ve středovýchodní Evropě, neprošlo kritérii pro zařazení do elektronického autorizačního systému ESTA. Mají vojáky v Iráku, stavíte u nich raketovou základnu... Nezískají žádné výhody?
Jednou z podmínek je, aby počet odmítnutých žádostí o víza poklesl pod deset procent. A to je jedním z důvodů, proč se země jako Česká republika a další byly schopné do programu dostat. Pracovaly velmi tvrdě, aby zajistily, že ten počet odmítnutých žádostí bude nižší než deset procent. Doufám, že Poláci budou moci vstoupit do programu během příštího roku. Všechno ostatní, co dělají, je správné. Musí ale splnit všechny požadavky.
Chod ministerstva pro vnitřní bezpečnost (Department of Homeland Security) stojí dost peněz. Předpokládejme, že prezidentské volby vyhrál demokratický kandidát Barack Obama. Myslíte si, že by vám seškrtal rozpočet?
Víte, nechci hádat, co bude dělat příští prezident. Ale my už máme rozpočet do podzimu 2009 schválený Kongresem. Myslím si, že kdokoliv se podívá na náš rozpočet, si bude muset přiznat fakt, že pokud podstatně snížíte bezpečnostní opatření a něco se stane, vznikne velmi nebezpečná situace. Mělo by to spíš ještě mnohonásobně horší dopad na ekonomiku. Byl bych překvapen, kdyby nám významnou měrou zkrátili rozpočet.
Byl jste jedním z lidí, kteří pomáhali prezidentu Bushovi po 11. září formulovat protiteroristickou strategii. Jak ji po osmi letech boje s terorismem hodnotíte?
Nejlepším důkazem jejího úspěchu je, že ve Spojených státech neuspěl od 11. září žádný teroristický útok. Ne protože by se nikdo nesnažil, ale protože jsme byli schopni ty snahy zastavit. Teroristé půjdou všude tam, kde uvidí zranitelné místo. Ať už to je hotel v Islamábádu, hromadná doprava ve Španělsku, Velké Británii nebo střední Evropě. Není to dlouho, co v Dánsku obvinili z plánování teroristického útoku několik lidí.
Jednou z dalších legislativních úprav přijatých ve spojení s terorismem je i možnost sledovat telefonní síť v USA. Není to příliš velké vniknutí do soukromí občanů?
Ať už to bylo jakkoliv kontroverzní, ten zákon opět prošel. Ale lidé musí chápat jedno. Ve světě, kde nebombardují letadla, ale lidé, kteří se skrývají, tak ekvivalent radaru a jediná ochrana, kterou máte, je zjistit, kde někdo plánuje teroristický útok.
John McCain i Barack Obama se zmínili, že by rádi po volbách přehodnotili další fungování věznice na základně Guantánamo. Co si myslíte o jejím zrušení?
Každý by rád viděl Gantánamo zavřené. Ale pak se nabízí otázka, co dělat s lidmi, kteří jsou tam uvěznění. Vrátit je do zemí, odkud přišli? Jejich mateřské země je však většinou nechtějí.
Foto: Lucie Pařízková, Jan Schejbal, AP, archiv
