Bývalý americký prezident Bill Clinton popudil Polsko a Maďarko, když prohlásil, že tyto země dávají přednost autoritářskému režimu ve stylu Vladimira Putina. Maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó vyzval Clintona, aby Maďary neurážel, a polská premiérka Beata Szydlová požadovala omluvu. Americká velvyslankyně v Budapešti Colleen Bellová se napětí snažila zmírnit s tím, že Clinton hovořil jako soukromá osoba a vyjádřil pouze svůj osobní názor. Na kampaně kandidátů na amerického prezidenta navíc zaútočili hackeři.
"Polsko a Maďarsko, dvě země, které by nebyly svobodné bez Spojených států a dlouhé studené války, se teď rozhodly, že demokracie znamená mnoho problémů," řekl Clinton minulý pátek během volebního mítinku své ženy a demokratické kandidátky na prezidenta Hillary Clintonové v New Jersey. Dodal, že tyto země chtějí mít vládu "po putinovsku". "Jen mi dejte autoritářské vedení a cizince nevpouštějte. Nic vám to nepřipomíná?" řekl Clinton v narážce na kampaň republikána Donalda Trumpa.
Clinton narážel také na uprchlické kvóty, které prosazuje Evropská unie, ale Polsko a Maďarsko je odmítají.
Polská premiérka Szydlová, jejíž vláda bývá obviňována z autoritářských sklonů, řekla, že Clintonovo vyjádření je "neopodstatněné a jednoduše nefér". Bývalá hlava USA podle ní přeháněla a měla by se omluvit. Šéf konzervativní vládní strany Právo a spravedlnost (PiS) Jaroslaw Kaczyński uvedl, že Clinton podle něj nemá k dispozici správné informace. "Pokud někdo říká, že v Polsku dnes není demokracie, měl by si zajít k lékaři," dodal Kaczyński. Z dezinformování světa obvinil "média a další faktory".
Někteří západní politici tvrdí, že PiS, která loni vyhrála prezidentské i parlamentní volby, ohrožuje některé demokratické principy a dodržování zásad právního státu. Vláda je kritizována za to, že učinila několik kontroverzních kroků k upevnění moci. Patří k nim novela zákona o ústavním soudu, jež podle kritiků ochromila nejvyšší justiční orgán v zemi.
To vedlo Brusel k zahájení procedury, která by mohla skončit i přijetím sankcí proti Polsku.
Šéf maďarské diplomacie Szijjártó řekl, že je podle něj "nepřijatelné zlehčovat tímto způsobem boj Maďarů za svobodu". "Clinton dobře ví, že Maďaři rozhodli o směřování své země v demokratických parlamentních volbách," dodal. "Možná se mu nelíbí naše rozhodnutí, ale to není dostatečný důvod pro urážky," řekl.
Útoky na kampaně
Na kampaně amerických prezidentských kandidátů útočí hackeři, kteří dost možná pracují pro některou zahraniční vládu. Řekl to šéf amerických tajných služeb James Clapper, který přirovnal současné aktivity kyberšpiónů k útokům z kampaní před minulými prezidentskými volbami, které měli podle zpravodajců na svědomí čínští hackeři.
"Již jsme zaznamenali nějaké náznaky" hackerských útoků, řekl podle agentury AP Clapper na dnešní konferenci o kybernetické bezpečnosti ve Washingtonu s tím, že se další aktivita dá očekávat. Ani Clintonová, ani Trump podle něho nemají dostatečně zabezpečené informační sítě, které využívají při boji o Bílý dům. Federální úřad pro vyšetřování (FBI) a ministerstvo vnitřní bezpečnosti jim proto nyní radí, jak ochranu dat před hackery zlepšit.
Podle tajných služeb byly zaznamenány nebývale silné kyberútoky již v předminulé kampani, v té minulé se pak stali oba soupeři Barack Obama i Mitt Romney terčem útoků řízených čínskou vládou.
Zahraniční hackeři si podle Washingtonu snaží opatřit citlivé informace, které by mohly být později využity k tlaku na americkou vládu.
