Demonstranti v paraguayské metropoli násilím vnikli do budovy parlamentu, kde ničili zařízení a způsobili požár. Protesty vypukly v pátek poté, co senátoři schválili změnu ústavy umožňující prezidentovi znovu kandidovat na nejvyšší úřad v zemi. Střety s policií si vyžádaly téměř tři desítky zraněných, mezi nimiž byli demonstrantim, policisté i poslanci.
Paraguayský prezident Horacio Cartes vyzval ke klidu. "Demokracie se nedá dobýt ani bránit násilím a můžete si být jistí, že vláda udělá vše, co je v jejích silách, aby v zemi zajistila pořádek," napsal prezident na svém twitteru.
Agentura Reuters připomněla, že v paraguayské metropoli Asunciónu se tento víkend koná výroční zasedání správní rady Meziamerické banky pro rozvoj (IADB). Do města by tak měly přijet stovky podnikatelů a vládních úředníků z řady zemí. IABD sdružuje 48 států.
Ústavní změna, kterou schválilo 25 ze 45 senátorů, umožní současné hlavě státu a bývalým či budoucím prezidentům znovu kandidovat na nejvyšší úřad v zemi. Dosud se o něj nesmí nikdo ucházet dvakrát, i když mezitím prezidentskou funkci jedno či více období nevykonával.
O návrhu ústavní změny měla už dnes hlasovat dolní komora, kde mají vládní poslanci pro návrh dostačnou podporu. Šéf Poslanecké sněmovny Hugo Velázquez ale kvůli nepokojům hlasování odložil.
Už před hlasováním se v ulicích metropole Asunciónu shromáždily asi tři tisíce lidí. V pátek se protesty vyhrotily. Televize přinášely záběry krvácejících demonstrantů, řada lidí měla na těle stopy po gumových projektilech, jimiž se policie snažila spolu s vodními děly shromáždění rozehnat.
Násilí vygradovalo večer, kdy skupina demonstrantů pronikla do budovy Kongresu. Podle novinářů přítomných na místě protestující strhli zátarasy a v budově Kongresu způsobili požár. V té době bylo podle požárníků v budově ještě několik zaměstnanců a poslanců. Na videu ze sociálních sítí je vidět, jak demonstranti ničí zařízení v budově.
Paraguay zakázala možnost znovuzvolení pro prezidenta v roce 1992 po zkušenosti s více než třicetiletou diktaturou Alfreda Stroessnera. Podobná opatření přijaly i další latinskoamerické země, někde ale nesmí prezident pouze vykonávat dva prezidentské mandáty v řadě za sebou, jako například v Chile či v Uruguayi.
