Příprava na olympiádu
Favely v Riu – z obávaných čtvrtí jsou turistické atrakce

Ten výhled skoro bral dech: slavné pláže Ipanema, Cukrová homole, proměnlivá modř Atlantiku. Odvrácenou stranou nemovitosti, na kterou měl Rakušan Andreas Wielend v Riu de Janeiro zálusk, ale bylo, že se nachází v jedné z nechvalně známých favel přilepených k malebným úbočím brazilského města. S tím, jak se město připravuje na fotbalové mistrovství světa v roce 2014 a olympijské hry v roce 2016, se několik odvážných společností, řada městských výborů a dokonce i pár cizinců vydává do kdysi nepřístupných favel hledat příležitosti.

Třiatřicetiletý inženýr v oboru telekomunikací Wielend zjistil, že výhody převažují nad nedostatky. Před dvěma lety zaplatil deset tisíc dolarů (185 tisíc korun) za rozlehlý dům ve favele Vidigal a otevřel tam hotýlek, který se nestal hitem jenom mezi Američany a Evropany, ale i mezi místními, kteří sem míří na veselé večírky. "Viděl jsem, jak je odsud všechno blízko, je tu pláž a výhled," řekl Wielend. "Favely se teď rozhodně mění."

Guvernér státu Rio de Janeiro Sérgio Cabral nedávno oznámil, že Rio v rámci programu rozvoje - který horečnatě probíhá v celé zemi a jehož náklady činí skoro devět miliard dolarů - razí tunely, přebudovává dálnice, staví nové stanice metra a mění tvář přístavu a centra města.

Jak se žije v Americe. Rozhovor s Martinou Formanovou

Proč své americké kamarádky učí, jak se pěkně po česku svěřovat u lahve vína? Čtěte v aktuálním vydání časopisu TÝDEN.

Aktuální vydání zakoupíte ve stánku nebo si můžete objednat předplatné.

Podle předsedy výboru pro územní plánování Ricarda Henriquese se ale důraz klade i na začlenění favel do celkové struktury města. K tomu je potřeba omezit moc drzých drogových gangů, které mají favely za svá hájemství, zavést městské služby a legalizovat obchodní činnost, která dosud probíhala v rámci rozsáhlé šedé a černé ekonomiky.

"Je to ohromná pokusná etapa. Všechno je nové," říká ředitelka strategického rozvoje hospodaření města Daniela Tavaresová.

Favely, které před více než sto lety zakládalo chudé, většinou černošské venkovské obyvatelstvo, se v jedné ze sociálně nejméně spravedlivých společností světa staly symbolem propasti mezi chudinou a majetnými. Snaha města zavést ve favelách pořádek začala s programem takzvané pacifikace,kdy policie vytlačila drogové gangy z klíčových oblastí a poprvé zavedla stálé policejní hlídky v čele s jednotkami speciálně vycvičených policistů.

"Předtím jsme prostě do čtvrti přišli, provedli zásah a odešli," řekl kapitán policie Glauco Schorcht, který je velitelem ve favele Providência v centru Ria. "Tato část je 113 let stará a 113 let prakticky opuštěná státem. Teď sem přicházejí služby, které tu nikdy neexistovaly."

Policejní jednotky se ještě nedostaly do všech favel v Riu, které jsou domovem 1,2 milionu obyvatel šestimilionového Ria. Město má také podle organizace Human Rights Watch nadále vážný problém s tím, že policisté ročně zabijí stovky podezřelých, často za podezřelých okolností. Během posledních deseti let ale počet vražd klesl v Riu skoro na polovinu, na 25,8 případu na sto tisíc obyvatel.

Nedotknutelné čtvrti

Přivádí to sem takové lidi, jako je osmadvacetiletá Taciana Abreuová. V Riu žije celý život, přijít do favely by ji prý nikdy dřív nenapadlo. "Bála jsem se," říká. Posledních pět měsíců provádí po favelách klienty reklamní agentury NBS, kde pracuje. Jsou mezi nimi telefonická společnosti Oi nebo Coca-Cola. Cílem je ukázat potenciál ve favelách jako Providência, která má být předělána spolu s nedalekým přístavem. Jeden z návštěvníků v její skupině Wellington dos Santos tvrdí, že jeho zaměstnavatel, společnost IESA působící v oblasti zpracování ropy, již favele slíbila vyučit svářeče a elektrikáře.

Názor, že favelám je lepší se vyhnout, mezi příslušníky střední třídy v Riu převládal. To vedlo Rejane Reisovou, aby nabízela zahraničním turistům prohlídky s průvodcem po Rocinhe, rozsáhlé favele s asi 250 tisíci obyvateli. Jednoho svěžího zářijového rána za ní ale šla skupinka složená ze samých Brazilců střední vrstvy. Prováděla je kolem rušných pouličních stánků a úzkými průjezdy. Líčila, jak si jejich obyvatelé spojují kabely, aby se napojili do elektrické sítě, ukazovala nově natřené domy a varovala před drogovými gangy číhajícími v příšeří.

"V této části se nesmí fotografovat," upozornila v jednom úseku. Pro mladou turistku ze Sao Paula to znamená další vzrušující moment. "Tohle zbožňuju!" říká. "Pro mě to je nový zážitek."