OSN zvyšuje tlak na Teherán. Rada bezpečnosti po měsících dohadů schválila rezoluci, která zavádí nové sankce proti Íránu. Cílem opatření je zastavit kontroverzní íránský jaderný program, který podle západních zemí směřuje k sestrojení atomové zbraně.
Pro návrh hlasovalo 12 z 15 členů rady, včetně všech pěti velmocí s právem veta. Turecko a Brazílie hlasovaly proti rezoluci, Libanon se hlasování zdržel. Stálí členové rady, USA, Francie a Rusko předtím odmítli kompromisní návrh Íránu.
Čína, která v minulosti uvalení nových sankcí odmítala, dnes vyzvala mezinárodní společenství, aby rezoluci rychle přijalo a začalo se podle ní řídit. Čínský velvyslanec při OSN Li Pao-tung prohlásil, že přijetí sankcí má "vrátit Írán zpět k jednacímu stolu". Rusko po schválení rezoluce oznámilo, že přijmout sankce bylo nezbytné. Moskva zároveň uvedla, že i přes přijatá opatření podporuje právo Teheránu na mírové využívání nukleární energie, důkazem je podle ní spolupráce Ruska při budování íránské jaderné elektrárny v Búšehru.
ČTĚTE TAKÉ: Mocnosti schválily plán na snížení počtu jaderných zbraní
Francie a Německo zdůraznily, že i přes uvalení sankcí jsou "dveře k dialogu stále otevřené". Obě země doufají, že se Írán rozhodne s mezinárodním společenstvím spolupracovat a že se podaří situaci diplomaticky vyřešit. Německý ministr zahraničí Guido Westerwelle nicméně prohlásil, že Rada bezpečnosti dala najevo, že jaderně vyzbrojený Írán je nepřijatelný.
Íránský zástupce v Mezinárodní agentuře pro atomovou energii Alí Asghar Soltaníja však oznámil, že Teherán ani po uvalení sankcí svůj jaderný program nezastaví. "Nic se nezmění. Íránská islámská republika bude pokračovat v obohacování uranu," reagoval na schválení rezoluce. Íránská státní televize krátce po hlasování označila rozhodnutí rady za "špatné opatření". "Není to konstruktivní krok k vyřešení jaderné záležitosti. Situaci to ještě zkomplikuje," uvedla stanice.
Čtvrté kolo sankcí by mělo být ve srovnání s předchozími opatřeními vůbec nejtvrdší, uvedla v úterý americká ministryně zahraničí Hillary Clintonová. Sankce umožňují zmrazit aktiva společností, které pracují s jadernými materiály a mají vazby na íránské revoluční gardy. Proti cestování jejích příslušníků zavádí sankce OSN další omezení.
Sankce rovněž vyzývají členské státy OSN, aby neposkytovaly palivo nebo přístavní služby plavidlům, která přepravují zakázaný náklad do islámské republiky.
Írán úsilí Západu o uvalení nových sankcí v minulosti ostře kritizoval. Odmítl také podezření, že se chystá sestrojit jadernou zbraň. Nukleární program podle něj směřuje pouze k civilnímu využití.
Foto: FARS a ČTK/AP
