11. září 2001
Ještě po deseti letech trpí Newyorčané traumaty z teroru

Tisíce obyvatel New Yorku stále trpí traumatem z útoků z 11. září 2001, při nichž teroristé z organizace al-Kajda ve městě zničili dvě věže Světového obchodního střediska. Sužuje je například nespavost, mají poruchy soustředění či záchvaty paniky, když slyší alarmy nebo hlasité zvuky. Často také cítí bezmoc a beznaděj a vyhýbají se čemukoliv, co jim připomíná osudný den. Informoval o tom deník The New York Times.

Mezi lidmi, kteří trpí takzvanou posttraumatickou stresovou poruchou, jsou například záchranáři a další, kdo marně v troskách hledali přeživší. Jde ale i o osoby, které bydlely v blízkosti Světového obchodního střediska a pozorovaly, jak z jeho oken vyskakují zoufalí lidé uvěznění v hořících budovách, či do New Yorku dojížděly za prací, nebo je po nárazu dvou letadel do dvojčat uvěznily v kancelářích oblaka prachu. Traumaty však trpí i pasivní svědci, kterých se útoky přímo nedotkly.

Záchranář Eric Hollander, který se účastnil zásahu u Světového obchodního střediska, například dodnes ve snech slyší alarmy, které signalizovaly, že se hasič, na jehož masce byly přichycené, přestal hýbat. "Zněly tam stovky alarmů," řekl deníku The New York Times ve svém brooklynském bytě, zatímco si otíral slzy.

Podle odhadů trpělo ve městě posttraumatickou stresovou poruchou v souvislosti s 11. zářím nejméně 10 tisíc lidí. Mnoho z nich, více než třetina, se s ní dosud nevyrovnalo.

Čísla jsou pouze orientační, přesné statistiky nikdo nevede. Lékaři s blížícím se desátým výročím teroristického útoku stejně jako při předchozích výročích očekávají v ordinacích nával pacientů s touto poruchou.

Postižení mají nárok na úhradu léčby z fondu 4,3 miliardy dolarů, které loni schválil Kongres pro lidi léčící se z následků 11. září. Na rozdíl od lidí s fyzickými problémy jim však nenáleží odškodné. Prostředky na léčbu psychických poruch ve fondu by se navíc mohly ztenčit, pokud vláda dospěje k závěru, že s útoky souvisí některé druhy rakovin. Lidé, kteří jimi trpí, by se léčili s pomocí stejného fondu.

Posttraumatickou stresovou poruchou lidé trpí podle deníku The New York Times odnepaměti, popisuje ji například Homérova Iliada, známá byla i v první a druhé světové válce. Do psychiatrických učebnic však vstoupila až po vietnamské válce, jde tak o poměrně novou diagnózu. Porucha může vzniknout, když je člověk vystaven smrti nebo zranění, a to přímo i nepřímo.

Někteří odborníci tuto diagnózu považují za příliš vágní a kontroverzní. To, že se někomu stalo něco hrozného a nějak jej to poškodilo, například podle Roberta Spitzera z Columbijské univerzity neznamená, že jde o duševní onemocnění. Kongres také například z nároku na pomoc vyloučil lidi, kteří útoky z 11. září pouze viděli v televizi.

Pacienti diagnostikovaní s posttraumatickou stresovou poruchou jsou obvykle léčeni kombinací psychoterapie a prášků, většinou antidepresiv a někdy i prášků na spaní. Lékaři je také v rámci terapie vybízejí, aby své zážitky zaznamenávali písemně či je nahrávali, dokud nepříjemné vzpomínky neztratí na síle.

V budovách Světového obchodního střediska při teroristických útocích v roce 2001 zahynulo 2752 lidí. Pachatelé tehdy unesli čtyři letadla amerických společností. První dva stroje narazily do mrakodrapů Světového obchodního střediska v New Yorku, třetí do budovy Pentagonu ve Washingtonu. Čtvrtý letoun se zřítil nedaleko Pittsburghu. Celkem o život přišlo 2982 lidí včetně 19 únosců.