Významné evropské státníky začal tento týden navštěvovat Julio Borges, předseda venezuelského parlamentu ovládaného opozicí proti autoritářskému prezidentovi Nicolási Madurovi. O politické a ekonomické krizi ve své vlasti v pondělí jednal s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem a setkání ho čeká i s představiteli Francie, Španělska, Německa a Británie.
Přední Madurův kritik v pondělí ocenil podporu, které se mu od Macrona dostalo. Prezident ho prý ujistil, že za legitimní těleso považuje pouze venezuelský parlament. Pravomoci parlamentu si nedávno přivlastnilo kontroverzní Ústavodárné shromáždění nakloněné Madurovi. Tento sbor, který vznikl sporným způsobem, ale neuznala řada zemí včetně Spojených států a Evropské unie.
Borges také projevil zadostiučinění, že politická krize ve Venezuele není už vnímána jako lokální či regionální problém, ale přímo jako otázka globálního významu. Řekl, že Venezuelu ovládá diktatura, která se snaží za každou cenu přežít. Upozornil ale, že cílem opozice je dosáhnout nenásilného řešení sociální a ústavní krize v zemi. Madura obvinil, že brání dodávkám zahraničí humanitární pomoci strádajícímu venezuelskému obyvatelstvu.
V úterý se očekává Borgesova schůzka se španělským premiérem Marianem Rajoyem v Madridu. Ve středu se venezuelský politik plánuje v Berlíně sejít s německou kancléřkou Angelou Merkelovou a na závěr ho v Londýně přijme britská premiérka Theresa Mayová, uvedl Borgesův tým.
Americký prezident Donald Trump na konci srpna uvalil na Venezuelu tvrdé hospodářské sankce, jejichž cílem je mimo jiné znemožnit zemi přístup na finanční trhy v USA. Postihy jsou namířeny "proti diktatuře ve Venezuele" a omezují například kupovat nově vydané dluhopisy venezuelské vlády či obchodovat s venezuelskou státní ropnou společností PDVSA.
Ústavodárné shromáždění rozhodlo, že vůdci venezuelské opozice mají být stíháni za vlastizradu, protože prý podněcovali sankce, které proti Caracasu přijal Washington.
Venezuelský ministr zahraničí Jorge Arreaza označil americké sankce za nejhorší agresi proti venezuelskému lidu a za snahu vyvolat v zemi humanitární krizi.
Sankce podle některých analytiků mohou vést ke státnímu bankrotu Venezuely. Ta je už několik let v ekonomické krizi, v níž se lidem nedostává základních potravin a léků. Zemi sužuje hyperinflace a narůstající kriminalita. Především velká města jsou současně dějištěm opakovaných masových protivládních demonstrací, při kterých už bylo zabito kolem 120 lidí.
