Legalizací marihuany proti drogovým bandám v Mexiku

S trávou proti organizované kriminalitě. Stále častěji se v Mexiku požaduje, aby se legalizovala nejdůležitější droga v zemi: marihuana. To by výrazně oslabilo nelegální obchod s ní. Drogové války v Mexiku stojí každý rok životy stovek a tisíců lidí.

Když se tento týden setkal mexický prezident Felipe Calderón na návštěvě v USA se svým protějškem Barackem Obamou, byla jedním z ústředních témat jejich jednání americká protidrogová politika. USA ji minulý týden zostřily.

Jako nový cíl vyhlásil šéf Bílého domu snížit konzumaci drog v USA během příštích pěti let o 15 procent. To by pro Mexiko znamenalo ulehčení, míní Calderón. Vždyť Spojené státy jsou v tomto ohledu trh, kvůli kterému se v Mexiku masově vraždí.

Přitom nejde jen o kokain a heroin. Jde především o marihuanu. Podle odhadů amerického protidrogového úřadu získávají mexické drogové kartely asi 60 procent svých příjmů obchodem s měkkou drogou. Jde o zhruba osm miliard dolarů ročně.

Oba prezidenti ale chtějí, aby tráva zůstala i v budoucnu nelegální.

Mexická hlava státu ale svým NE k  legalizaci marihuany naráží na stále větší odpor. Když se uplynulou sobotu konala v Mexico City už téměř tradiční demonstrace za legalizaci marihuany, neúčastnili se jí jen obvyklí aktivisté a hrstka lékařů, kteří chtějí konopí využívat v terapii proti bolesti.

Pro uvolnění měkké drogy se vyslovuje také stále více prominentů a politiků. Argumentují tím, že legalizace marihuany by byla v boji s narkokartely mnohem účinnější zbraní než armáda. Od svého nástupu do úřadu roku 2006 vsadil Calderón na otevřenou válku s drogovými kartely a Spojené státy ho v tom podporují penězi, zbraněmi a výcvikem.

Asi 70 procent kokainu, který se dostane do USA, putuje přes hranic mezi mexickým Ciudad Juárez a texaským městem El Passo. Calderón posla do bitvy proti kartelů na 50 tisíc vojáků. Několik vůdčích osobností obchodu s drogami bylo zatčeno nebo zastřeleno.

Pozitivní dopad této války je ale mizivý. Naopak. Kartely vracejí úder. V Calderónově válce proti drogám zahynulo už kolem 15 tisíc lidí - vojáci, policisté, kšeftaři s drogami a stále více nevinných civilistů. Obvykle byly v nesprávná čas na nesprávném místě.

Ciudad Juárez je dnes považováno za nejnebezpečnější město na světě.

Tak už to dál nejde, kritizuje situaci například Santiago Creel, který kdysi působil jako ministr vnitra pod Calderónovým předchůdcem Vicentem Foxem. V otevřené bitvě nejde kartely srazit na kolena. Nenásilnější a mnohem efektivnější je prý zasáhnout je tam, kde mají citlivý bod. Tím je obchod s měkkými drogami.

V mexickém parlamentu leží od poloviny letošního dubna opoziční (PRP) návrh zákona, který předpokládá opatrnou legalizaci měkkých drog. Jejich konzum by neměl být trestný. Legální by mělo být také využití marihuany při terapiích a v medicíně.

Mnoho konzervativních poslanců ale podobný krok děsí. Pro legalizaci jsou například oba bývalí exprezidenti Ernesto Zedillo a už zmíněný Fox. 

K nejprominentnějším a nejradikálnějším zastáncům legalizace měkkých drog patří velký mexický spisovatel Carlos Fuentes (kvůli svému postoji k okupaci roku 1968 byl v Československu tzv. na indexu). Připomíná mimo jiné, že se zrušením prohibice v USA neubylo opilých Američanů. „Ale zmizeli Al Caponové." Pro kartely by to byl tvrdý úder, argumentuje Fuentes.

Foto: ČTK/AP a Profimedia