Mexická drogová válka: vojsko přebírá práci policie

Šéf protikorupční policie v Tijuaně dostal uplynulý týden vyhazov. Nahradil ho armádní důstojník, protože prý bude složitější uplatit vojáky. Kritici tohoto opatření říkají, že jde pouze o čas, než si k novým mužům drogoví bossové najdou cestičku.

I pro Mexičany zvyklé na hrůzné novinové titulky spojené s drogovým násilím je poslední vlna násilností konsternující. Jen za poslední měsíc zahynulo v Tijuaně u amerických hranic dvě stě lidí. Ani popravy setnutím hlavy nejsou výjimkou.

ČTĚTE TAKÉ: Mexiko: místo drog uvízli v policejní síti lvi a tygři 

Okamžitou odpovědí městských radních byla výměna zkorumpoveného policisty vojákem, aby „zajistil bezpečnost v Tijuaně v součinnosti s armádou," prohlásil podle listu Christian Science Monitor starosta Jorge Ramos.

Nahrazování policistů vojáky, zvlášť těmi penzionovanými, není v Mexiku ničím novým. Od chvíle, kdy narkobaronům vyhlásil prezident Felipe Calderón válku, musí armáda a místní policejní složky spolupracovat daleko úžeji. S drogovými bossy nyní bojuje na 45 tisíc vojáků. Jejich úspěšnost však není rozhodně omračující.

Podle listu Los Angeles Times už kvůli drogovému násilí zemřelo 6 836 lidí, což je více než Američanů v Iráku.

Výměna policistů za vojáky se tedy zdá logická, ale podle kritiků si do mafie najde do armády cestu stejně jako do policie. „Protože vojsko přebírá větší zodpovědnost za operace v terénu, musí koordinovat  víc věcí s policií. Pokud má armáda partnera u místního policejního sboru, který mluví jejich vlastním jazykem, mohou spolupracovat lépe," vysvětluje vysoký mexický úředník, který mluví, jak je zvykem, pod podmínkou anonymity.

ČTĚTE TAKÉ: V Mexiku se mezi boháči ujímá neprůstřelná móda

Už uplynuly téměř dva roky od dne, kdy prezident Calderón poslal více než dvacet tisíc členů federálních bezpečnostních složek a armády, aby uklidnili situaci v problémových státech. Nyní se situace nelepší a na posily odpovídá mafie brutalitou.

„Policisty buď koupíme, nebo zabijeme," hlásají gangsteři. Výhrůžky plní: v Juarezu v červnu vyvěsili plakát se seznamem sedmnácti policejních důstojníků, na jejichž hlavu vypsali odměnu. Nejméně deset položek mohou ze seznamu škrtnout - tolik velitelů už není mezi živými.
Plakáty adresované vojákům slibují lepší platy, stravu a zbraně stejně jako ochranu jejich rodin. Jsou připisovány ozbrojené frakci „Kartelu ze zálivu" zvané Los Zetas. Gang operuje v pohraničí. Na špičkovou výzbroj a žold má na rozdíl od „federálů" peněz dost. Však se Los Zetas rekrutují hlavně z řad vojáků.

Stupňuje se i teror mezi rivaly na narkostezkách. V Durangu našli policisté přede dvěma měsíci v kempinkových chladničkách na dálnici pět odťatých lidských hlav s lístkem: „Tohle je vzkaz. Máte, co jste chtěli."

ČTĚTE TAKÉ: Mexiko: drogový kartel si koupil šéfa Interpolu

Pokračování vzkazu se nalezlo u bezhlavých těl v sousedním státě Chihuahua: „Tohle se stane stupidním zrádcům, kteří se staví na stranu kápa Guzmána." Míněn je šéf kartelu Sinaloa. Reakce přišla za pět dní v podobě další lidské hlavy se vzkazem: „My umíme odpovědět."

Stínání hlav není úplná novinka, ačkoli pět najednou je zřejmě v současné válce rekord. Násilí se nevyhýbá ani rodinám narkobossů. Joaquínu Guzmánovi Loeraovi, kápovi kartelu Sinaloa, se v roce 1993 podařilo prchnout z vězení ve voze se špinavým prádlem, ale zabránit vraždě vlastního syna nedokázal. Edgar Guzmán zemřel letos v květnu. Se dvěma společníky ho při nákupech v Culiacánu, hlavním městě Sinaloy, rozstřílely čtyři desítky ozbrojenců považovaných za Los Zetas, neboli „Kartel ze zálivu" (viz TÝDEN 34/08).

Faktem je, že armáda je na zvládání řádících drogových vládců lépe vybavena. „Jejich funkce není policejní. Nemají vozidla jako policie, aby honili běžné kriminálníky," vysvětluje možnosti vojska Roderic Camp, expert na mexické ozbrojené síly. Nicméně i to se může ukázat jako nedostatek, varuje Camp.

Armáda navíc neustále cvičí a vojáci většinou operují daleko od svých domovů, takže nejsou tak snadno vydíratelní. I fakt, že často rotují na různých misích hraje proti korupci. „Armáda je mnohem odolnější proti korupci a nájemným vrahům pašeráků drog," říká Camp.

Přesto nejsou všichni nadšení z přebírání civilních funkcí armádou. "Když v některém státě působí vojsko, místní obyvatelé i média o něm mají horší mínění. Silná podpora armády je paradoxně tam, kde vůbec není," říká analytik Dan Lund z Mexico City.

Foto: AP