Bolivijský levicový prezident Evo Morales dnes oznámil, že zahájil hladovku. Svým protestem prý chce přimět parlament, aby stanovil pevný termín všeobecných voleb. Tyto volby by umožnily Moralesovi získat kontrolu nad dvoukomorovým parlamentem.
Nyní má jeho Hnutí za socialismus (MAS) většinu v Poslanecké sněmovně, ale v Senátu má těsnou většinu pravicové opoziční hnutí Podemos.
Právě Senát zatím neschválil zákon o prozatímním volebním systému, který v lednovém referendu o nové ústavě doporučili bolivijští voliči. Kongres měl šedesátidenní lhůtu ke schválení zákona, na jehož základě by se všeobecné volby konaly letos 6. prosince a regionální v dubnu následujícího roku.
Krom schválení možnosti pro Moralese zastávat dva prezidentské mandáty následující po sobě zákon posiluje práva domorodých obyvatel a umožňuje tak Moralesovým stoupencům obsadit více křesel ve venkovských a indiánských oblastech. Ve volbách mají Bolivijci vybrat jak členy nového kongresu, tak prezidenta. Morales je v nadcházejícím souboji o obsazení prezidentského křesla jasným favoritem.
Morales, který je u moci od roku 2006, nyní naznačil, že opoziční předáci se snaží zablokovat plánované prosincové volby, a že se proto uchýlili ke zdržovací taktice. Šedesátidenní lhůta pro schválení prozatímního volebního zákona vypršela dnes.
Koka pomůže
Jak dnes Morales řekl na tiskové konferenci, rozhodl se zahájit hladovku, aby "bránil hlas lidu". Vzápětí čtrnáct předáků různých odborářských skupin a společenských uskupení prohlásilo, že se k prezidentově hladovému protestu rovněž připojují.
Zatím není jasné, jakou podobu bude hladovka mít, účastníci obdobných protestů ale v Bolívii obvykle konzumují vodu a žvýkají listy koky, což pomáhá zahnat pocit hladu. Morales přitom stoupal po mocenském žebříčku právě jako předák odborového svazu pěstitelů koky.
Záležitosti kolem přijetí volebního zákona komplikovaly diskuse ohledně aktualizace voličských registrů stejně jako spory, zda Bolivijci žijící za hranicemi země mají rovněž volit, a také šarvátkami ohledně počtu křesel, která by měla v budoucím parlamentu připadnout místním etnickým menšinám. Sám Morales je vůbec první bolivijský prezident indiánského původu.
Morales je zvláště oblíbený mezi chudými obyvateli Bolívie i mezi indiány, kteří v jedné z nejchudších jihoamerických zemí po staletí trpěli diskriminací. V polovině minulého měsíce si reputaci u těchto obyvatel posílil také tím, že do rukou chudých indiánů předal vlastnická práva na 38 tisíc hektarů půdy zabavené ve východních bolivijských nížinách bohatým statkářům. Rančeři byli obviněni, že dělníky zaměstnávají v podmínkách polovičního otroctví.
Foto: Reuters
