Teroristické útoky na New York a Washington ze září 2001 Američany nebývale sjednotily, po patnácti letech si ale národ připomíná oběti tragédie rozdělený jako nikdy předtím. Válka s terorismem vyhlášená bývalým prezidentem Georgem Bushem mladším sice vedla k pádu talibanského režimu v Afghánistánu a saddámovského v Iráku, boj s terorismem je ale úpornější než v době zkázy newyorských "dvojčat".
Před 15 lety bylo téměř 80 procent obyvatel Spojených států přesvědčeno, že útoky na New York a Washington zemi sjednotily a v konečném důsledku posílily. Lidé hromadně darovali krev, oslavovali newyorské policisty a hasiče a popularita poslanců Kongresu a prezidenta dosahovala rekordních hodnot.
Nic z toho už neplatí. Dva měsíce před prezidentskými volbami Američany rozdělují spory kolem rasových vztahů, přistěhovalectví, národní bezpečnosti a vnitřní politiky státu. Prezidentská kampaň kontroverzního Donalda Trumpa a nepříliš populární Hillary Clintonové prohloubila příkop neporozumění mezi demokraty a republikány, vyostřila spory o práva přistěhovalců a zkomplikovala vztahy s americkými spojenci. Amerika zřejmě potřebuje novou katastrofu, aby našla ztracenou jednotu, soudí podle médií mnoho Američanů.
Dědictví bin Ládina
V Afghánistánu jsou stále tisíce amerických vojáků a Taliban v konfrontaci s afghánskou armádou spíš postupuje než ztrácí. Části Sýrie a Iráku ovládli teroristé z Islámského státu, které se snaží vypudit americké letectvo. Usáma bin Ládin je sice mrtev, jeho dědicové se ale rozšířili nejen do Sýrie a Iráku, ale i do Jemenu a Libye.
Sami Američané se u sebe doma ocitli pod bezpříkladným dohledem. Veřejným mínění otřásly skandály kolem tajného shromažďování dat o telefonních hovorech, elektronické poště a internetovém provozu. Věznici v kubánském Guantánamu, kde USA bez soudu zadržují desítky osob podezřelých z terorismu, prezident Barack Obama navzdory opakovaným slibům stále nezavřel.
Některé americké deníky v souvislosti s 15. výročím adresovaly úpěnlivou prosbu Trumpovi a Clintonové, aby alespoň v neděli ustali ve vzájemných útocích. "V době, kdy jsou svět i naše země tak hluboce rozděleny, vyzýváme volební štáby a politické manažery, aby vyhlásili příměří. Aspoň na neděli," napsal list Echoes-Sentinel vycházející v New Jersey.
Nikdo z prezidentských kandidátů se vzpomínkových akcí v New Yorku podle předběžných informací nezúčastní, přestože Trump z největšího města USA pochází a Clintonová byla osm let senátorkou za stát New York.
Pietní shromáždění začne na dolním Manhattanu v neděli před devátou hodinou ranní (15.00 SELČ) šesti minutami ticha, při nichž si město připomene okamžik nárazu letadel do Světového obchodního střediska (WTC), momenty zhroucení jeho dvou věží, útok teroristů na Pentagon a pád letadla uneseného teroristy, které havarovalo v Pensylvánii.
Čtení jmen všech obětí pak bude doprovázet zvuk zvonů newyorských kostelů, památku obětí uctí i čestná jednotka složená z příslušníků newyorské policie a hasičského sboru. V budově ministerstva obrany ve Washingtonu má promluvit prezident Barack Obama.
Od šesté hodiny odpolední (od půlnoci SELČ) rozzáří nebe nad Manhattanem stejně jako každý rok dva sloupce modrého světla, které budou zářit až do pondělního rána. Paprsky připomínající výškové budovy zničeného WTC budou svítit do výše víc než šesti kilometrů a viditelné budou do vzdálenosti sta kilometrů.
