Před 30 lety
Největší rabování v dějinách New Yorku. Způsobil ho blesk

Nezasáhl nejvíce lidí, nebyl nejdelší, přesto se výpadek elektrické energie v New Yorku z roku 1977 zapsal do dějin černým písmem. Za obrovský výpadek mohl jediný zásah blesku, který před 40 lety - 13. července 1977 - kolem půl deváté večer poškodil jedno z klíčových míst newyorské rozvodné sítě. Město se poté na celou noc zahalilo do tmy, postiženo bylo devět milionů lidí. Událost vyvolala největší rabování obchodů v dějinách města. Zahynuly během něj dvě osoby, zadrženo bylo kolem 4000 podezřelých.

Za katastrofu mohla silná bouřka s blesky, které postupně způsobily sérii výpadků a přetížení systému. Kolem půl desáté večer bylo město bez světla. Lidé uvízli ve výtazích, obchodech, kinech nebo v metru, zkázu umocňovalo velké vedro. Energetikům se podařilo provoz sítě obnovit až po 25 hodinách. Zasažen nebyl pouze Queens, který byl napojen na jiný systém.

Až když se začalo rozednívat, ukázalo se, co se celou noc dělo. "Vypadá to tu jako v Berlíně v roce 1945," řekl jeden ze zasahujících policistů. Těch bylo do ulic vysláno na 18 tisíc, asi 500 z nich bylo zraněno. Rabování se šířilo jako lavina, zapojili se do něj muži, ženy, děti i starci. Po celém městě bylo založeno přes 1000 požárů, vykradeno bylo 1600 obchodů. Celkové škody byly odhadnuty na miliardu dolarů.

Policisté zatkli téměř 4000 lidí za rabování, což byla podle odhadů policie pouhá desetina všech pachatelů. Část zdrojů uvádí, že při nepokojích zahynuli dva lidé, podle některých médií byl jedinou přímou obětí výpadku proud tehdy sedmnáctiletý Dominick Ciscone, který byl zastřelen.

Obrovské rabování, které zasáhlo nejvíce Bronx a Brooklyn, podle historiků souviselo z tehdejší neutěšenou hospodářskou situací a vysokou nezaměstnaností v nejvíce postižených oblastech. Svou roli podle amerických médií sehrála i panika a strach, které v té době šířil "Samův syn", jak se označoval sériový vrah David Berkowitz.

"Při minulém výpadku energie v roce 1965 jsme měli co dělat s lidmi. Nyní to byla lůza, která se jako hejna kobylek snesla na obchody a kradla vše, co se dalo," řekl člen krizového týmu. Narážel tak na skutečnost, že při obřím výpadku z roku 1965, který zasáhl v USA a Kanadě přes 30 milionů lidí, nedošlo k rabování, lidé si naopak pomáhali.

O události tehdy informoval podrobně i komunistický tisk, pro který to byla vítaná záminka ke kritice Spojených států. "Mechanismus buržoazní společnosti se v newyorské noci zhroutil," hlásalo například tehdejší Rudé právo.

S výpadky z let 1965 a 1977 je v USA a Kanadě srovnatelný dosud největší kolaps ze srpna 2003, kdy bylo na 42 hodin postiženo 50 až 60 milionů lidí v sedmi státech USA a v Kanadě. I tento výpadek, který si vyžádal tři lidské oběti, provázelo rabování.

Blackout v New Yorku (1977):