Vlastnit zbraň, často ne jen jednu není pro Američany nic neobvyklého. Právo na její vlastnictví a nošení je zakotveno hned ve druhém dodatku americké ústavy z roku 1791, který zní: "Dobře organizovaná domobrana je nezbytná v zájmu bezpečnosti svobodného státu; právo lidu držet a nosit zbraně nesmí být proto omezováno." Pro budoucí generace se dodatek stal kontroverzním ustanovením, které podle jeho zastánců neodmyslitelně chrání základní svobody občanů USA a stalo se americkou tradicí. Po páteční tragédii, při které osamělý střelec identifikovaný jako Adam Lanza za sebou zanechal dvacet sedm mrtvých včetně své matky Nancy Lanzové, ředitelky školy Dawn Hochsprungové a 20 školáků, se v ve Spojených státech rozproudila - jako už poněkolikáté a znovu po tragické střelbě ve škole či na univerzitě - diskuze o možná až příliš svobodném přístupu Američanů ke zbraním.
Američané patří mezi "nejozbrojenější" národy na světě. Mezi 315 miliony obyvateli USA koluje podle odhadů ministerstva spravedlnosti z letošního října na 300 milionů různých palných zbraní. Svoji roli hraje také černý trh, jež zásobuje zločince, kteří si zbraň nemohou legálně koupit. Počet vražd na obyvatele je v USA jedním z nejvyšších. Na následky poranění způsobených střelnou zbraní v USA ročně zemře kolem 30 tisíc lidí.
Podmínky licence pro získání zbraně a možnosti použití zbraně se liší stát od státu, nejběžnější podmínkou je dosažení 21 let a absolvování formálního školení. Pro některé skupiny lidí je však držení zbraní zapovězené. Zákon z roku 1968 omezuje držení zbraní osobám, u nichž soud shledá duševní poruchu, a zbraně rovněž nesmějí držet podle tohoto zákona například těžcí zločinci, muži, kteří se dopustili násilí na ženách nebo osoby závislé na drogách.
Mezery v zákonech a lobbisté
Zatím poslední zákon omezující prodej zbraní schválil Kongres za demokratického prezidenta Billa Clintona v roce 1994 po sérii krvavých incidentů na veřejnosti. Zákaz se vztahoval na asi dvacítku poloautomatických útočných zbraní a zakazoval také zásobníky, které pojmou více než deset nábojů. Platnost zákona však vypršela v roce 2004 a za administrativy republikánského prezidenta George Bushe nebyla prodloužena, což zákon umožňoval.
Další pokus o regulaci prodeje zbraní Kongres schválil v roce 2007. Zákonodárci tak reagovali na masakr na Virginském polytechnickém institutu, kde přišlo o život 33 lidí včetně šíleného střelce.
Nový zákon rozšířil kontrolu zájemců o koupi střelných zbraní a jedním z jeho hlavních cílů bylo přimět jednotlivé státy rozšířit prověrky vlastníků zbraní a poskytnout další údaje o jejich zdravotním stavu a výpisy z trestních rejstříků pro databázi zájemců o koupi zbraní (NICS) amerického Federálního úřadu pro vyšetřování (FBI). Jednotlivé státy se totiž do té doby s ohledem na ochranu osobních údajů a kvůli rozpočtovým omezením doposud zdráhaly tyto informace poskytovat.
Poměrně zásadní rozhodnutí učinil v roce 2008 Nejvyšší soud USA. Ve sporu hlavního města Washington a občana Dicka Anthonyho Hellera soud rozmetal téměř úplný zákaz vlastnictví ručních palných zbraní platný ve Washingtonu. Heller se domáhal zrušení zákazu držení střelných zbraní, protože se jím cítil protiústavně diskriminován. Rozhodnutí soudu sice ponechalo určitý prostor budoucí regulaci držení zbraní, nicméně potvrdilo právo individuálního držení zbraní a obecnou platnost druhého dodatku Ústavy Spojených států.
Snahy o regulaci prodeje zbraní, které se vždy ozývají hlavně po různých masakrech, narážejí hlavně na roli mocné Národní asociace držitelů střelných zbraní (NRA). Tato organizace, která byla založena v roce 1871, má dnes asi 4,3 milionu členů a je považována za jednu z nejvlivnějších i nejkritizovanějších lobbistických organizací v USA.
Současný prezident Barack Obama již během první volební kampaně v roce 2008 tvrdě útočil na bývalého prezidenta George Bushe, že prodloužení zákona v roce 2004 nezajistil. Po Obamově nástupu do úřadu se to však nepodařilo ani jemu - prezident svůj neúspěch zdůvodnil argumentem, že prosadit takový zákon je příliš těžké.
