Zakladatel a někdejší šéf harvardských privatizačních fondů Viktor Kožený předpokládá, že bude svědčit u newyorského soudu. Právě před ním je obžalován z podplácení ázerbájdžánských prominentů s cílem získat pro americké investory kontrolu nad ázerbájdžánským ropným průmyslem.
"Mohu říci, že probíhají určitá jednání, že bych se dostavil k soudu tento podzim," řekl ČTK v městečku Lyford Cay na Bahamách, kam se vrátil po nedávném propuštění z vazby. Ve věznici Fox Hill v bahamské metropoli Nassau strávil téměř 19 měsíců čekáním na výsledek vydávacího řízení do USA. Ačkoli soud ještě neskončil, byl Kožený před týdnem propuštěn na kauci 300 000 dolarů, tedy více než šest milionů korun.
Další podrobnosti o životě Viktora Koženého na Bahamách čtěte v článku Kožený je ochoten spolupracovat s českou policií
Proces v New Yorku by měl podle něho začít v září a trvat asi dva měsíce. Finančník připustil, že v rámci procesu na Bahamách byl ve styku s americkou stranou. "Rovněž moji právní zástupci jednají s americkými úřady a to, že tato jednání probíhají, může naznačit určité věci," uvedl bez dalších podrobností. Dodal pouze, že by se v New Yorku zdržel po celou dobu této části soudního řízení.
Možnost vydat se do USA zmínil už loni v květnu v rozhovoru se zpravodajem ČTK, který ho navštívil ve věznici. "Pokud bych dostal určité záruky, což lze s americkým soudem dohodnout, bylo by to možné," řekl tehdy. V srpnu při stejné příležitosti uvedl, že je přesvědčen, že do New Yorku "přijede jako svobodný muž, před soud předstoupí jako svobodný muž a jako svobodný muž od něho odejde".
Newyorský prokurátor viní Koženého s pěti Američany z porušení zákona proti korupci zahraničních činitelů. Kožený ovšem opakovaně tvrdí, že na něho jako na cizince se zákon v době, kdy měl žalované skutky spáchat, nevztahoval. Před úřady třiačtyřicetiletý Kožený, který se narodil v Praze a po návratu z emigrace v roce 1990 si obnovil československé, respektive české občanství, vystupuje jako irský občan. O českou státní příslušnost přišel, když přijal občanství irské.
Spoluobvinění původně svědčili proti němu. Podle Koženého ale tři z nich místopřísežně prohlásili, že lhali. Tuto informaci zatím nebylo možné ověřit.
Stanovisku Koženého do jisté míry nahrává skutečnost, že americká strana v jeho vydávacím procesu na Bahamách nebyla schopna předložit soudci v odvolacím řízení požadované důkazy. To vedlo k tomu, že byl finančník 27. dubna podmíněně propuštěn na svobodu.
Kožený, jak řekl ČTK, je ochoten spolupracovat i s českými úřady při vyšetřování údajné zpronevěry majetku společností, které vlastnil. "Nic nebrání tomu, aby členové vyšetřovacího týmu nebo policie přijeli na Bahamy, a já jim poskytnu veškeré informace, které vím," uvedl.
V České republice je stíhán pro nezákonný převod majetku v hodnotě 16 miliard korun z Harvardského průmyslového holdingu (HPH) a Sklounionu Teplice. Opakovaně ale prohlašuje, že případ je politicky motivovaný.
Brání se také tím, že v době, kdy byl ve vedení firem, se "se všemi závazky naprosto čestně a řádně vypořádal". Ze zpronevěry majetku HPH a podvodu na jeho akcionářích viní své někdejší spolupracovníky Borise Vostrého a Juraje Širokého. Oba ovšem jeho obvinění odmítají.
V souvislosti s tímto stíháním požádala ČR před dvěma lety Bahamy o Koženého vydání, samotný extradiční proces zatím ale nezačal.
Foto: ČTK
