Putin odmítá
Obama chce drasticky snížit atomový arzenál. Přesvědčí Kreml?

Americký prezident Barack Obama ve svém dnešním projevu navrhne "výrazné omezení jaderných arzenálů" ve světě, které by znamenalo snížení amerických jaderných hlavic rozmístěných na nosičích přibližně o třetinu. Uvedl to americký list The New York Times s odvoláním na nejmenované zdroje z Bílého domu. Moskva se podle ruského listu Kommersant staví k takovému návrhu odmítavě.

Obama asi v projevu neuvede přesná čísla, nicméně Bílý dům podle deníku počítá se snížením na téměř 1000 hlavic ze současných 1700. Odzbrojovací dohoda s Ruskem, podepsaná v dubnu 2010 v Praze a zvaná START, počítá s limitem 1550 hlavic k roku 2018.

Americký prezident podle zdrojů ze své administrativy ale věří, že "můžeme přistoupit k mnohem radikálnějšímu omezení a ušetřit spoustu peněz bez kompromisů pro americkou bezpečnost", s čímž souhlasí i velení ozbrojených sil.

Velký problém však představuje republikánská opozice v Senátu, která odmítá i nejmenší škrty v odzbrojovací smlouvě START.

Obamův tým by tak nerad vyjednával zcela novou smlouvu, protože Moskva by mohla požadovat omezení protiraketové obrany v Evropě a zároveň by musel svést s republikány velkou bitvu o ratifikaci. Namísto toho by se Obama raději dohodl s ruským prezidentem Vladimirem Putinem na vzájemném snížení zbraní v rámci stávající dohody START, bez potřeby další ratifikace. Připravit půdu v Moskvě má příští měsíc prezidentův poradce pro otázky národní bezpečnosti Tom Donilon. Oba prezidenti by se pak měli setkat počátkem léta.

Podle Kommersantu má náměstkyně amerického ministra zahraničí Rose Gottemoellerová již v úterý v Moskvě přesvědčovat, že snížení jaderných arzenálů na polovičku současného stavu je výhodné nejen pro USA, ale i pro Rusko a obě strany "by každý rok mohly ušetřit až osm miliard dolarů".

O plánu se již zmínil viceprezident Joe Biden šéfovi ruské diplomacie Sergeji Lavrovovi nedávno v Mnichově, ale odezva prý byla velmi chladná. "V Rusku se obávají, že takový krok vyvolá hněv vojáků a vojenskoprůmyslového komplexu, kterým už slíbili peníze na těžkou balistickou raketu SS-27," napsal deník s odvoláním na své zdroje.

Washington k odzbrojování vede i skutečnost, že cílů pro strategické zbraně neustále ubývá. "Před deseti lety měli Američané na mušce 660 ruských raketových sil, jichž je nyní méně než polovička. Podle analytiků bude mít Rusko v nejbližších letech v pohotovosti nejvýše 230 raket," poznamenal Kommersant a připomněl, že ze seznamu cílů vypadl i Irák a Sýrie.

Za těchto podmínek by podle Washingtonu stačilo 1000 až 1100 jaderných hlavic, a tak prý Bílý dům "může zkusit získat podporu dvou třetin senátorů a začít s odzbrojováním jednostranně".

Odzbrojovací plán chytal Bílý dům podle listu The New York Times dva roky, ale pak měsíce ležel na stole, protože Obama z něj nechtěl učinit téma předvolební kampaně. V ní republikánský vyzyvatel Mitt Romney označil Rusko za "úhlavního geostrategického nepřítele".

Podle Jamese Cartwrighta, bývalého člena sboru náčelníků štábů amerických ozbrojených sil, by omezení i na 900 jaderných hlavic stále zaručovalo bezpečnost USA, a to i v případě, že jen polovička by byla rozmístěna na nosičích.

"Svět se mění, ale současný arzenál je zátěží z dob studené války a neodpovídá hrozbám 21. století," tvrdí generál, podle kterého by radikální škrty ušetřily nejméně 120 miliard dolarů v příštích dvou desetiletích.