Americký prezident Barack Obama povolil státní financování výzkumu embryonálních kmenových buněk. Tímto obratem od zákazu, který zavedl předchozí šéf Bílého domu George Bush a který platil osm let, Obama potěšil výzkumníky, ale dost znepokojil americké konzervativce.
"Lékařské zázraky se nestávají jen tak náhodou," řekl Obama, který podpisem příslušného nařízení před početnými diváky v Bílém domě splnil jeden ze svých předvolebních slibů.
Od 9. srpna 2001 bylo financování veřejného výzkumu kmenových buněk z lidských embryí zakázáno. Výzkumníci nesměli produkovat nové linie kmenových buněk, pokud nepracovali se soukromými fondy.
Kmenové buňky ale v sobě skrývají obrovský potenciál pro uzdravování nemocných a jejich léčbu. Protože kmenové buňky tvoří základ všech ostatních buněk, vědci mají za to, že s jejich pomocí budou schopni přeměňovat jakoukoli buňku lidského těla a nahrazovat poškozené či nemocné buňky, jakož i rekonstruovat lidskou tkáň i lidské orgány.
ČTĚTE TAKÉ: Obama prý v pondělí dá kmenovým buňkám zelenou
Kmenové buňky: jde to bez embryí i rizika rakoviny
Kmenové buňky tudíž představují největší naděje pro regenerační lékařství, pro léčení nemocí, jako je diabetes, Parkinsonova choroba či ochrnutí po úrazech míchy.
Výzkum je ale v tomto ohledu kontroverzní. Je totiž potřeba nejdříve lidská embrya zničit v prvních dnech jejich vývoje, aby se z nich extrahovaly celé linie buněk.
Mnoho konzervativců a náboženských činitelů to považuje za vraždu.
Vědci využívají embrya, která na klinikách asistované reprodukce zbyla po oplodnění ve zkumavce a která jsou stejně odsouzena k zániku, protože nebudou nikdy vnesena do matčiny dělohy.
"Klonování lidí nikdy nepovolím"
Obama v dnešním projevu v Bílém domě uvedl, že ukončuje to, co o čem je přesvědčen, že bylo "chybnou volbou mezi seriózní vědou a morálními hodnotami". "Většina Američanů napříč politickým spektrem, ze všech vrstev společnosti a různého vyznání se shodla, že bychom v tomto výzkumu měli pokračovat," řekl Obama. "Že potenciál, který nabízí, je ohromný a při správném vedení a přísném dohledu je možné se vyhnout jeho nástrahám."
Vyzval Kongres, aby na výzkum poskytl odpovídající finanční prostředky a zdůraznil, že nikdy nedovolí otevření dveří pro lidské klonování. "Zajistíme, že naše vláda nikdy neotevře dveře pro využití klonování k lidské reprodukci," řekl Obama během ceremonie v Bílém domě, jíž se účastnili vědci a další osobnosti podporující výzkum kmenových buněk.
"To je nebezpečné, bytostně špatné a nemá to v naší společnosti místo," dodal.
Americká vědecká komunita, která v minulých letech často vyjadřovala znepokojení nad tím, že výzkum zbavený stovek milionů dolarů z veřejných prostředků začíná v konkrétních oblastech zaostávat za světem, přijala změnu kurzu s nadšením.
"Prezident Obama zbavil výzkumné fondy politiky a ideologie," říká Irving Weissman, ředitel ústavu biologie a kmenových buněk ve Stanfordu. Tato instituce sdružuje několik laboratoří, které v posledních letech byly s to pokračovat ve výzkumu díky fondům státu Kalifornie.
"Oddělení politiky od vědy" či "vražedný dekret"?
"Není v tradici Američanů zakazovat z ideologických důvodů jeden ze způsobů biolékařského výzkumu, který toho tolik slibuje, abychom pochopili a léčili choroby," dodal Weissman.
Nadaci Christophera a Dany Reeveových, kterou založil slavný herec, který ochrnul po pádu z koně a před čtyřmi lety zemřel, také Obamovo rozhodnutí potěšilo.
"Tím, že Obama oddělil politiku od vědy, rozvázal ruce těm vědcům, kteří chtějí využívat tyto obdivuhodné kmenové buňky, poznat je a vyvinout možnou a účinnou léčbu nemocných," říká prezident nadace Peter Wilderotter.
V řadách náboženských konzervativců Obamova iniciativa už dostala označení "vražedný dekret". "Tato novinka je políčkem všem Američanům, kteří věří v důstojnost lidského života," prohlásil Tony Perkins, prezident konzervativní rady pro výzkum rodiny. Šéf republikánské menšiny ve Sněmovně reprezentantů John Boehner v pátek rozhodně odsoudil skutečnost, že podle jeho názoru "peníze daňových poplatníků slouží k ničení nevinných lidských životů".
Právo a kmenové buňky: Srovnání USA a ČR
|
USA - Přístup k vytváření embryonálních kmenových buněk pro účely výzkumu se liší podle jednotlivých států od úplného zákazu až k povolení. - V roce 1995 americký Kongres přijal takzvaný Dickeyův dodatek, který zakázal financovat z federálních zdrojů výzkumy, při nichž dochází k ničení lidských embryí.
- Bývalý republikánský prezident George Bush po uvedení do úřadu zmrazil v roce 2001 počet projektů finančně podporovaných státem. Stát se zavázal přispívat jen aktuální rozjeté výzkumy kmenových buněk z lidských embryí. Pokusy demokratů zvrátit toto rozhodnutí Bush opakovaně vetoval.
ČR - Pravidla výzkumu na kmenových embryonálních buňkách upravuje zákon číslo 227/2006 Sb. schválený 1. února 2006. Legalizuje výzkum na kmenových embryonálních buňkách z nadbytečných nebo poškozených vajíček. Zakazuje však klonování a další nepovolené nakládání s lidským genomem a embryi. - Vloni bylo oznámeno, že čeští vědci zvládli a úspěšně užívají technologii přípravy speciálních buněk, které svými vlastnostmi odpovídají zárodečným kmenovým buňkám. Vyhnou se tak při jejich přípravě etickému problému s ničením lidských zárodků, protože jim k práci postačí buněčný materiál například z lidské kůže.
|
- Tři roky poté Národní ústav zdraví (NIH) stanovil dvě hlavní podmínky, podle nichž federálně podporované výzkumy nesmějí extrahovat kmenové buňky v procesu, který by usmrtil embryo, a buňky určené k výzkumu musejí být vytvořeny umělým oplodněním.Foto: profimedia.cz, Wikimedia Commons a Public Library of Science journal
