Zpráva o stavu unie
Obama: USA nemohou každému pomoci z krize a vyslat armádu

Islámský stát není existenční hrozbou pro USA, to je pouze propaganda islamistů. USA však chtějí tyto "vrahy a fanatiky" zničit. Prohlásil to americký prezident Barack Obama v tradičním poselství o stavu unie. Zároveň však v souvislosti se Sýrií podotkl, že USA nemohou převzít správu nad každou zemí, která upadne do krize, a pak ji vyléčit.

"Zatímco se soustředíme na zničení ISIL, přehnaná tvrzení, že jde o třetí světovou válku, pouze hrají do jejich karet," vyzval Obama k nepřeceňování dosahu organizace, kterou označil jednou z jejích zkratek.

Kongres zároveň požádal o formální schválení použití vojenské síly proti islamistům, které USA a spojenci dlouhodobě bombardují v jejich državách v Sýrii a Iráku.

Obama, jehož údajně nedůrazný postup vůči islamistickému terorismu kritizuje řada republikánů v probíhající prezidentské kampani, přislíbil, že americké bezpečnostní síly budou v boji proti teroristům pokračovat se stejnou intenzitou. Zároveň však podotkl, že USA nemohou každé zemi pomoci z krize a vyslat tam svou armádu. "To není vůdcovství. To je cesta do pekel, plýtvání americkou krví a penězi, které nás v posledku oslabuje," prohlásil Obama.

Opřel se do Trumpa

Je čas "spravit naši politiku", překonat strach a využít velké změny současnosti ve prospěch Američanů, prohlásil Obama ve svém poselství, které pronesl v době vyhrocené prezidentské kampaně některých republikánských kandidátů v čele s Donaldem Trumpem. Obama v projevu před členy obou komor Kongresu vyzval politiky obou táborů ke společné práci pro budoucnost země.

Jedině tak podle něho Američané mohou vytěžit z rychle se měnícího světa maximum. "Budoucnost, kterou chceme - příležitosti a bezpečnost pro naše rodiny, rostoucí životní standard a udržitelná a mírová planeta pro naše děti - to vše máme na dosah. Ale stane se to, jen když budeme jednat společně. Stane se to jen tehdy, když povedeme rozumné a konstruktivní debaty," prohlásil Obama v řeči, v níž se zaměřil vedle hodnocení stěžejních kroků svých sedmi let v úřadě na vytyčení poobamovské éry.

Demokratický šéf Bílého domu v posledním roce v úřadě čelí nepříliš přátelsky naladěné republikánské většině v obou komorách Kongresu, je rovněž terčem kritiky republikánských prezidentských kandidátů v čele s miliardářem Trumpem, jehož protimuslimská prohlášení jsou v protikladu s Obamovou politikou, vstřícnou k uprchlíkům.

Sám prezident v projevu nabídl, že v posledním roce v úřadě bude otevřenější k dialogu. Lidé prý kvůli tvrdému konkurenčnímu boji obou stran, v němž si politici upravují volební obvody a znesnadňují voličům život, získali dojem, že na jejich hlasech záleží stále méně. Změnit to by mělo být součástí oné "opravy" americké politiky. "Jedna z věcí, kterou během svého působení v roli prezidenta lituji, je, že zášť a podezřívavost mezi stranami se zhoršila, místo aby tomu bylo naopak," řekl Obama.

Prezident podle komentátorů amerických médií v projevu několikrát nepřímo kritizoval Trumpův ostře konfrontační přístup, který široce rezonuje u americké veřejnosti, ačkoli jméno samotného realitního magnáta ovládajícího předvolební průzkumy v poselství nepadlo.

Cestou méně rázné kritiky než Trump a další krajně konzervativní republikánští kandidáti se v tradiční republikánské odpovědi na prezidentovo poselství vydala guvernérka Jižní Karolíny Nikki Haleyová. Dcera indických přistěhovalců sice označila Obamu za skvělého řečníka, který během své prezidentské dráhy navršil nesplněné sliby, v aktuální otázce přistěhovalců však vyjádřila názor umírněného křídla své strany. Haleyová zdůraznila, že imigranti hledali nové příležitosti ve Spojených státech během mnoha generací. "V době plné obav může být pokušením následovat volání sirén těch nejnahněvanějších hlasů. Tomuto pokušení musíme odolat. Nikdo, kdo je ochoten tvrdě pracovat, respektovat naše zákony a milovat naše tradice by se neměl v naší zemi cítit nevítán," prohlásila třiačtyřicetiletá politička ve zjevné narážce na Trumpa.

"Studená válka skončila"

Obama rovněž vyzval Kongres, aby zrušil hospodářské embargo vůči Kubě. Učinil tak v tradičním poselství o stavu unie, v němž se na začátku posledního roku svého působení v úřadě ohlédl za svými zásadními zahraničněpolitickými kroky, mezi něž patří sbližování Washingtonu a Havany. Studená válka už skončila, na řadě je dialog, vzkázal Obama kongresmanům.

"Chcete upevnit naši vůdčí roli a důvěryhodnost na (západní) polokouli? Uznejte, že studená válka skončila. Zrušte embargo," prohlásil Obama o blokádě, kterou USA přispívají k bídné situaci kubánské ekonomiky již více než půl století.

Republikány ovládaný Kongres však nehodlá zásadní změnu přístupu ke komunisty ovládané zemi schválit, dokud režim v Havaně nezačne respektovat lidská práva, svobodu projevu a neučiní kroky směrem k demokracii.

Spojené státy by podle Obamy měly i v budoucnu upřednostňovat diplomatická řešení před výhružkami a používáním síly či sankcí, které byly v minulosti charakteristické nejen ve vztahu ke Kubě, ale i například Íránu.

Obamovi se přes odpor značné části republikánů podařilo prosadit dohodu o omezení íránského jaderného programu výměnou za zmírnění sankcí. "Írán stáhl svůj jaderný program, snížil zásoby uranu a svět se vyhnul další válce," pronesl americký prezident.

Zavřít Guantanámo

Obama se v posledním roce v úřadě hodlá zasadit o uzavření věznice na základně Guantánamo na Kubě. Trestnice, jejíž uzavření Obamovi dlouhodobě znemožňují republikáni, stejně jako neschopnost nalézt umístění pro stovku tamních vězňů, podle něho napomáhá propagandě islamistů.

"Je drahá, je zbytečná a jen slouží jako součást příručky pro nábor našich nepřátel," prohlásil Obama během svého posledního poselství vytyčujícího priority pro závěrečný prezidentský rok.

Obama se před svým nástupem do funkce zavázal, že vězení na Kubě zavře jako tíživé dědictví dřívějšího republikánského prezidenta George Bushe mladšího. Republikánská většina v obou komorách Kongresu se však staví zásadně proti uzavření věznice, a to i za pomoci zákonných překážek bránících přepravě vězňů do jiných zařízení v USA či v cizině. Problémem je však i fakt, že americké úřady obtížně shánějí umístění pro vězně, z nichž by téměř pět desítek mohlo být kdykoli převezeno jinam.

V zařízení na východě Kuby, kritizovaném ochránci lidských práv a zřízeném před 14 lety zejména pro podezřelé z účasti na teroristických útocích ze září 2001, zůstává podle posledních údajů Pentagonu 103 vězňů. Ještě tento týden se podle zdrojů televize FOX News chystá transfer desítky z nich.