Nejméně 52 lidí zahynulo tento víkend v Peru při prudkých střetech mezi ozbrojenými silami a indiány z peruánské Amazonie, kteří se bouří proti těžebním projektům na svém území, protože ničí jejich odvěké životní prostředí i zdroje obživy. Přesný počet obětí není přesně znám.
Podle vlády zahynulo 22 policistů a devět demonstrantů, podle indiánů vojáci zabili nejméně 30 civilistů, z toho tři byly děti.
Dalších 179 lidí, z toho 155 indiánů a 24 policistů, utrpělo zranění, některá velmi vážná, informovaly dnes tiskové agentury. Přes 70 indiánů bylo zadrženo. Další násilnosti nelze vyloučit.
ČTĚTE TAKÉ: Peruánští indiáni povstali proti těžařům. Mrtví a rukojmí
Přímé násilí vypuklo v pátek poté, co se policie pokusila odstranit indiánské zátarasy na hlavní silnici vedoucí do Amazonie, vybudované v úseku známém jako Ďáblova zatáčka asi 1 400 kilometrů od Limy. Nejprudší boje se strhly o přečerpávací stanici ropovodu společnosti Petroperu, kterou indiáni obsadili a kde zadržovali 38 policistů jako rukojmí.
Armáda podnikla v sobotu na přečerpávací stanici útok, při němž se jí 22 policistů podařilo osvobodit. Později bylo oznámeno, že se našli tři další ze zadržovaných policistů, takže celkový počet osvobozených se udává 25. Devět strážců zákona při akci zahynulo a další čtyři jsou nezvěstní; policie doufá, že se jim podařilo během boje uprchnout do džungle.
Indiánské a humanitární zdroje hovoří o zběsilé palbě vládních sil do jakékoli skupiny indiánů, kterou zahlédnou, například i z vrtulníků do protestního shromáždění v provinční metropoli Bagua. Mezi zraněnými jsou i čtyři děti.
Z nemocnice ve městě Utcubamba vyvlékali prý vojáci zraněné domorodce, házeli je na nákladní auta a odváželi pryč.
Hospitalizován zde je prý také jeden z indiánských předáků Santiago Manuin, který byl zasažen osmi policejními kulkami. Příbuzné před nemocnicí rozháněli vojáci palbou.
Vládní zdroje zase mluví o krutosti indiánů. Prezident Alan García v sobotu obvinil povstalce z "divošských a barbarských metod", když prý zabili kopími a mačetami policisty, "kteří se vzdali a byli odzbrojeni".
Prezident obhajoval násilné zásahy proti indiánům, protože ti podle něj brání rozvoji země a tím prohlubují její i svou chudobu. Jejich blokádu silnice a ropovodu označil za "podvratnou protidemokratickou agresi".
Vláda vyhlásila na dnešek státní smutek za 22 policistů, kteří přišli při nepokojích o život. V hlavním městě Limě příbuzní zabitých policistů uspořádali se zapálenými svíčkami smuteční shromáždění. Na vůdce povstalců Alberta Pizanga byl v sobotu vydán zatykač, zřejmě však uprchl do Bolívie.
Pozorovatelé označují nynější násilnosti za nejhorší od dob potlačení maoistické povstalecké organizace Světlá stezka před deseti lety. Protesty značně zpochybňují průchodnost Garcíova ambiciózního plánu na rychlý rozvoj země pomocí prudce zvýšeného exportu ropy, zemního plynu a nerostných surovin.
Indiánské kmeny zahájily pokojné protesty již v dubnu s cílem přimět parlament k odvolání zákonů, které umožňují těžebním a energetickým společnostem pronikat do dosud málo narušených deštných pralesů v horní části Amazonie.
Domorodé obyvatelstvo došlo k závěru, že miliardovými investicemi vesměs zahraničních koncernů ztrácí kontrolu nad svým tradičním životním prostředím a zdroji, zatímco zisk shrabují elity v Limě a zahraniční koncerny.
Foto: ČTK/AP a Reuters
