Barack Obama chtěl při svém nástupu do prezidentské funkce změnit svět k lepšímu. Jenže v říjnu 2015, rok a půl před tím, než předá Bílý dům svému nástupci, je planeta v největší krizi od konce studené války.
Omluvy amerického prezidenta bývají vzácností, Lékaři bez hranic se jí ale dočkali. Barack Obama osobně zavolal šéfce organizace Joanne Liu a ujistil ji, že Spojené státy důkladně vyšetří bombardování nemocnice v afghánském Kundúzu a odpovědní lidé budou potrestáni. Poté, co před týdnem ostřelovala kliniku "létající pevnost" Hercules AC-130, zemřelo 22 lidí včetně 12 humanitárních pracovníků.
Lékaři bez hranic chtějí hnát případ k mezinárodní humanitární komisi do Ženevy, protože americkému vyšetřování nevěří. Otazníkům je hodně - především to, proč povolení k palbě prošlo poměrně přísnými procedurami, když všechny strany měly k dispozici přesné souřadnice objektu.
Pokud se podaří najít viníky, bude je zřejmě soudit americký soud, protože USA své vojáky nikam ke stíhání nevydávají. Celá aféra pak poškozuje image Spojených států podobně jako v minulosti mučení iráckých vězňů nebo pálení koránu. Přitom Barack Obama usiluje po celou dobu svého vládnutí o to, aby vnímání země v zahraničí naopak očistil.
Místo válek kompromisy
Do prezidentské funkce nastupoval 20. ledna 2009 se vznešeným cílem změnit svět k lepšímu. Už během volební kampaně celkem zřetelně definoval cíle zahraniční politiky: "Je třeba zmobilizovat globální úsilí k odstranění hrozeb a zastavit šíření zbraní hromadného ničení," prohlásil v lednu 2007. Chtěl rychle ukončit válku v Iráku, předat moc tamní vládě a soustředit se Afghánistán: "Pozornost se musí obrátit na kritické problémy v celém regionu," vyzýval tehdy Obama. Místo používání síly sliboval vyjednávání, kompromisy a trpělivost. K tomu ho ale motivovala taky státní pokladna vyčerpaná dvěma vojenskými taženími najednou.
Vstřícnost k světu přinesla Obamovi alespoň jeden hmatatelný úspěch - po více než půlstoletí obnovil vztahy s Kubou. Další výsledky jeho úsilí jsou však buď s otazníkem (Írán), nulové (Izrael-Palestina), kontroverzní (Ukrajina, Afghánistán) nebo přímo průšvihové (Islámský stát). Mocenská defenziva pak pomalu připravuje Spojené státy o pozici světového lídra a na stejnou úroveň se snaživě dere Putinovo Rusko.
CELÝ ČLÁNEK ČTĚTE V NOVÉM VYDÁNÍ ČASOPISU TÝDEN, KTERÉ VYŠLO V PONDĚLÍ 12. ŘÍJNA 2015.