Rusko a USA ladí dohodu. Ratifikační boj <span>bude tvrdý</span>

Zahraničí
25. 3. 2010 11:50
Vladimir Putin a Hillary Clintonová.
Vladimir Putin a Hillary Clintonová.

Vladimir Putin a Hillary Clintonová.Spojené státy a Rusko oznámí dokončení jednání o snížení počtu jaderných zbraní v pátek, s odvoláním na nejmenované představitele americké administrativy. Smlouvu by měli prezidenti obou zemí Barack Obama a Dmitrij Medveděv podepsat 8. dubna v Praze. Pak je čeká ratifikační proces, který může být především na americké straně pro dohodu osudný.

Dohoda má nahradit smlouvu o omezení stavu strategických zbraní (START) z roku 1991. Dmitrij Medveděv a Barack Obama se již loni v červenci předběžně dohodli, že sníží počet jaderných hlavic na nosičích na 1500 až 1675 kusů na každé straně a počet nosičů na 500 až 1100. Rozhovory původně měly být do prosince dokončeny, ale termín dohody se opakovaně oddaloval, i kvůli sporům o americkou protiraketovou obranu, započítávání hlavic a způsoby kontroly.

ČTĚTE TAKÉ: Obama chce v Praze stvrdit odzbrojovací smlouvu
                        USA chtějí zmodernizovat jaderné zbraně v Evropě

Dokument bude muset ratifikovat ještě ruská Státní duma a americký Senát. Především v Senátu, kde je potřeba pro dokument získat dvoutřetinovou podporu, pro kterou Obama potřebuje i hlasy republikánů, se však očekávají komplikace a ratifikace může trvat několik měsíců.

Obama se do Prahy vrátí po roce."Po tvrdých jednáních s Rusy nyní budou následovat tvrdá jednání s republikánskými senátory, aby se dosáhlo ratifikace," řekl analytik Robert Norris. Někteří republikáni už dali najevo obavy, že Obama při jednáních nabídl Rusku nepřijatelné ústupky.

Republikánští senátoři Mitch McConnell a Jon Kyl už minulý týden vyzvali Obamu, aby současně se smlouvou o snížení počtu zbraní schválil i desetiletý plán na modernizaci amerického jaderného arsenálu. Zároveň ho varovali, že Senát by smlouvu jen těžko ratifikoval, kdyby obsahovala jakoukoli souvislost mezi útočnými jadernými zbraněmi a systémem protiraketové obrany.

Podle deníku The New York Times (NYT) však smlouva omezení protiraketové obrany neobsahuje. To je podle NYT pro ruskou armádu určitým zklamáním. Ta prý tlačila na Kreml, aby na smlouvu nepřistupoval, pokud by v ní nebyly limity amerického protiraketového štítu jasně stanoveny.

Češi "nepostupovali korektně"

Podle ruských analytiků oslovených NYT si také Moskva zachová možnost odstoupit od smlouvy, pokud bude vnímat americkou protiraketovou obranu jako hrozbu. "Pokud například USA jednostranně rozšíří významné množství antiraket, Rusko bude mít právo od smlouvy odstoupit, protože bude porušen duch její preambule," uvedl bývalý ruský generál Vladimir Dvorkin.

Ministři zahraničí USA a Ruska.Česká diplomacie podle Kremlu "nepostupovala právě korektně", když ohlásila, že rýsující se rusko-americkou smlouvu o snížení stavu strategických zbraní prezidenti obou zemí Barack Obama a Dmitrij Medveděv podepíší v Praze, tvrdí ruský list Izvestija. Moskvě a Washingtonu poté podle deníku nezbylo, než informaci potvrdit.

"Je vidět, že maličká země - když zjistila, že se bude podílet na důležité akci - se rozhodla dříve z toho vytěžit své dividendy," citoval list Izvestija svůj zdroj. A článek byl opatřen titulkem Ministerstvo zahraničních věcí Česka odhalilo tajemství dohody.

Praha představuje pro obě velmoci symbolické místo: Barack Obama zde loni v dubnu pronesl programový projev o nových odzbrojovacích iniciativách a pro sovětské vojáky zde 9. května 1945 skončila druhá světová válka v Evropě.

Foto: ČTK/AP, Robert Zlatohlávek

Naše nejnovější vydání

TÝDENInstinktSedmičkaINTERVIEWTV BARRANDOVPŘEDPLATNÉ