Barack Obama se loučí, co bude s Evropou dál? Oba pravděpodobní kandidáti mají absolutně odlišné vize. Zatímco demokratka Hillary Clintonová ujišťuje o dalším přátelství, Donald Trump nasupeně hrozí rozchodem.
"Jste sjednoceni ideály, které rozzářily svět. Když budete pokračovat, bude vám největší spojenec a přítel, Spojené státy americké, navždy po boku," lichotil Evropanům minulé pondělí při návštěvě německého Hannoveru Barack Obama. Americký prezident tak vůbec poprvé pochválil sjednocenou Evropu. Při jedné z posledních cest ve funkci prezidenta se cestou ze summitu arabských států v Saúdské Arábii zastavil v britském Londýně a německém Hannoveru. Dal přitom jasně najevo, že pro spojence je důležité, aby byli silní a jednotní.
Důležité však bude, kdo vzejde z listopadových prezidentských voleb. Ačkoli ještě může nastat zvrat na republikánském sjezdu, jako nejpravděpodobnější se jeví souboj mezi demokratickou kandidátkou Hillary Clintonovou a republikánem Donaldem Trumpem.
Podívejme se tedy na to, jaké mají priority v zahraniční politice a co by jejich působení v křesle amerického prezidenta znamenalo pro Evropu.
Trump: Starejte se sami
Strach Evropy z Donalda Trumpa ilustruje tvář na titulní stránce magazínu Der Spiegel podkreslená plameny a komentovaná slovem "šílenství". Mezi evropskými politiky panují skutečné obavy, že evropský kontinent v případě zvolení Trumpa v současné podobě nepřežije. "George W. Bush sice poškodil alianci se Západem v roce 2003 invazí do Iráku, nikdy však nezpochybnil svou roli jeho klíčového obránce," píše v komentáři pro server Politico žurnalista Nicholas Vincour. Trump ale podle něj šel ještě mnohem dále a už mnohokrát dal najevo, že Spojené státy roli patrona Evropy a světového četníka plnit nebudou.
"Opravdu si to nemůžeme více dovolit," prohlásil Trump o roli NATO v Evropě. "Aliance nás stojí celou loterii. Chráníme Evropu, ale utrácíme obrovské množství peněz," prohlásil s tím, že NATO je třeba raději rovnou rozpustit. Argumentuje tím, že Evropané jsou nevděční a nejraději by prý americké vojáky z kontinentu vyhnali. Ve své kampani se občas do Evropy ostře naváží: Brusel je pro něj pekelná díra, k migrantům vstřícné země Německo a Švédsko neštěstí a kancléřku Merkelovou označil za choromyslnou.
Trump razí politiku přísného unilateralismu, politického směru prosazujícího, aby se Spojené státy americké staraly především o svoji prosperitu a aliance uzavíraly jen tehdy, bude-li to pro ně výhodné. "USA by se měly klidit ze stálých spojenectví s jakoukoli součástí cizího světa," zní podstata unilateralistické myšlenky z úst jejího tvůrce, prvního prezidenta USA George Washingtona (1732-1799).
Clintonová: Přátelství na věky
Pokud by volby vyhrála Hillary Clintonová, nic dramatického by se dít nemělo. Bude zřejmě pokračovat Obamova politika v podobě z posledních měsíců a dnů. Clintonová stejně jako americký prezident podpořila jednotu EU proti brexitu: "Vždy oceňovala silnou Británii v silné EU, stejně jako silnou hodnotu britského hlasu," napsal pro britský časopis The Observer politický poradce Jake Sullivan.
"Naše partnerství s EU bych chtěla ještě rozšířit, zvláště v hospodářské a energetické oblasti," píše Clintonová s tím, že by si přála založit energetickou radu USA - EU. Cílem by měla být mimo jiné i pomoc zemím ve východní Evropě, aby mohly rozvíjet své vlastní energetické zdroje a nebyly závislé na surovinách z Ruska. Clintonová se na rozdíl od Trumpa vymezuje proti Putinovu Rusku: "Síla a rozhodnost byly jediné jazyky, kterým Putin dokázal rozumět." Stejně tak se dá od Clintonové čekat zájem o další tři evropská citlivá místa: Severní Irsko, Kosovo - ale hlavně stále mocnější a arogantnější Turecko, které drží Evropu v šachu uprchlíky.
Rozhodnou poradci
Otázka v této chvíli zní: musíme se bát toho, že Trump vyhraje a své ideje uskuteční v podobě, jako o nich mluvil v předvolební kampani?
Trump je ekonomem a finančníkem, zahraniční politice nerozumí. Pro prezidenta je však důležité, jaký tým poradců si vybere. "Jména rozhodně nepatří k zavedeným expertům republikánské zahraniční politiky a to může být dobrou i špatnou zprávou," píše v komentáři na stránkách BBC specialista na Ameriku Anthony Zurcher.
* Je třeba se Donalda Trumpa bát?
* Skutečně může Trump v křesle prezidenta prosadit své vize?
* Jaký je Trumpův vztah k Rusku?
* Co by vládnutí Trumpa či Clintonové přineslo východní Evropě a Česku?
* Byl by za Trumpa svět bezpečnější?
Odpovědi na tyto otázky a celý text článku najdete v novém vydání časopisu TÝDEN, které vychází v pondělí 2. května 2016.
