Socialismu došla šťáva. Chavisté jsou kvůli suchu v úzkých

Zahraničí
30. 4. 2016
Venezuelský prezident Maduro potřebuje déšť. Nutně.
Venezuelský prezident Maduro potřebuje déšť. Nutně.

Venezuelu trápí sucho a s ním související energetická krize. Ekonomika mezitím dále skomírá a problémy se zásobováním přetrvávají. Opozice se chce prezidenta Nicoláse Madura co nejdříve zbavit.

Socialistická Venezuela udělá na Prvního máje další krok do světlé budoucnosti - posune se v čase o půl hodiny dopředu. Madurova vláda tvrdí, že změna časového pásma zajistí úsporu energie, neboť večer se nebude tak dlouho svítit. "V zemi, kde je tak nízká nezaměstnanost a kde žije deset milionů studujících, přichází většina lidí domů za tmy," umně vysvětlil ministr pro školství a technologie Jorge Arreaza, manžel dcery někdejšího venezuelského vůdce Huga Cháveze.

V latinskoamerické zemi budou mít znovu stejný čas jako v Bolívii nebo na východě Kanady, tedy o čtyři hodiny méně než v Greenwichi. Skončil stav, který trval od roku 2007, kdy se Chávez rozhodl zemi obdařit vlastní zónou (používanou již v letech 1912 až 1965). Chtěl zajistit, aby děti nechodily do školy před rozedněním, a nabourat systém hodinových pásem, který byl podle něj dílem Američanů. "Je mi jedno, jestli mě budou považovat za blázna, nový čas bude," říkal tehdy. Teď aby se obracel v hrobě.

Změna časového pásma je jedním z řady kroků, kterými se Venezuela snaží vymanit z hluboké energetické krize. Její příčinou je obrovské sucho a závislost na vodních elektrárnách, které produkují více než dvě třetiny elektřiny. Venezuelské vlády je v povodí Orinoka začaly budovat v 60. letech, aby k výrobě energie nemusela být používána ropa a mohla jít na export.

Místo přehrady poušť

Největším vodním dílem je přehrada Guri na řece Caroni, patří s obvyklou plochou 4250 kilometrů čtverečních mezi nejrozsáhlejší umělé nádrže světa. Zdejší elektrárna nesoucí jméno Simóna Bolívara se může pochlubit instalovaným výkonem 10 235 MW a pokrývá asi 60 procent energetické poptávky země a zhruba tři čtvrtiny poptávky metropole Caracasu.

Za normálních okolností je hladina vody v přehradě 272 metrů nad mořem. Koncem dubna to podle státní energetické společnosti Corpoelec bylo 241 metrů. Za kritickou hodnotu, pod níž turbíny nemohou správně fungovat, se považuje 240 metrů...

Čtěte TÝDEN!* Čím mají ke zmírnění energetické krize přispět ženy?

* Co podle venezuelské vlády za problémy může? 

* Jak se chce opozice zbavit Madura?

ODPOVĚDI NA TYTO A DALŠÍ OTÁZKY NALEZNETE V NOVÉM ČÍSLE ČASOPISU TÝDEN, KTERÉ VYCHÁZÍ V PONDĚLÍ 2. KVĚTNA 2016.

Autor: Jan BrodníčekFoto: , ČTK/EFE

Naše nejnovější vydání

TýdenSedmičkaPředplatné